7. 05. 2015, 12:41

Cestujeme do Turku

Turku, založené už ve 13. st., je nejstarším finským městem. Zároveň bylo velmi dlouho městem hlavním, dokud tento titul nezískaly Helsinky roku 1812. V Turku byla roku 1640 také založena první univerzita ve Finsku, jejíž knihovnu v době třicetileté války obohatily některé vzácné svazky odvezené švédskými vojsky právě od nás, z Čech. Bohužel většina z nich lehla popelem, společně s větší částí města, při velkém požáru roku 1827. Naštěstí některé památky ohni odolaly, a tak se i dnes můžeme pokochat jejich krásou a historickou hodnotou.

Obecné informace

V Turku v současné době žije asi 175 tis. obyvatel, nezanedbatelné procento z nich má coby mateřský jazyk švédštinu, a tak jsou všechny veřejné nápisy ve městě dvojjazyčné (švédský název města je Åbo(čtěte [óbú]). Městem protéká řeka Aurajoki a procházku po obou nábřežích mohu vřele doporučit. K cestě na druhý břeh můžete využít jeden z mnoha mostů, nebo přívoz zvaný föri(který je zdarma). Počítejte však s tím, že se na přívoz naloďují také zdejší obyvatelé se svými koly, na kterých se přepravují – všichni, všude a za každého počasí.

ttttttttttt

Pohled z föri uprostřed řeky

Jak se do Turku dostat?

Do Turku se dá dostat mnoha způsoby. Pravděpodobně nejobvyklejší z nich je let z Prahy do Helsinek a následný přejezd autobusem. Je také možné v Helsinkách přestoupit a vnitrostátním letem do Turku doletět, ale trvání cesty to příliš nezkrátí a navíc se to výrazně promítne do ceny. Asi nejlepším spojením mezi Helsinkami a Turku je autobusový spoj společnosti Onnibus. Autobusy vyjíždějí jednou za 1-2 hodiny z Kamppi, které se nachází nedaleko vlakového nádraží, kam vás za 5 euro doveze autobus z letiště. Vlastní cesta do Turku pak trvá necelé dvě hodiny a, máte-li opravdu štěstí, seženete jízdenku i za 1 euro!

Doporučit lze i dopravu lodí ze švédského Stockholmu. Na této trase operují dvě hlavní společnosti: Viking line a Silja Line. Trajekty vyjíždějí v obou směrech dvakrát denně (ráno a večer), přibližně mezi 7. – 9. hodinou. Nezapomeňte, že ve Finsku je časový posun (hodina dopředu), takže ačkoli na lodi strávíte jen 11 hodin, plavba nakonec zabere 12 hodin. Pro noční plavbu (s kabinou) se cenově většinou vyplatí Silja Line, pro denní plavbu (bez kabiny) jsou ceny srovnatelné. Nejlevnější kabiny jsou stísněné místnosti, kde jsou na minimálním množství prostoru namačkány čtyři sklápěcí postele včetně malého stěnou odděleného koutku se sprchou a záchodem. Na trajektu také najdete plno obchodů, restaurací, hracích automatů i dětských koutků, takže o zábavu cestujících je vždy postaráno.

Co v Turku dělat?

To samozřejmě záleží na době, kdy tam jedete, protože některá muzea jsou přes zimu zavřená. Ovšem ty nejznámější a nejdůležitější historické památky jsou otevřeny celoročně.

Za návštěvu určitě stojí místní katedrála Turun tuomiokirkko, která je nejstarší katedrálou ve Finsku a mimo doby konání mše nebo občasných koncertů se tam dostanete bez vstupného. Katedrála se nachází jen pár minut procházky od univerzity, knihovny nebo od Kauppatori (které je středem města).

 

tttttttt

Velmi známý je také hrad Turun linna, jeden ze tří dochovaných hradů na území Finska (dalšími dvěma jsou Hämeen linna a Olavin linna). Tady už za vstup zaplatíte 9 euro (plná cena) nebo 5 euro (děti, studenti, důchodci). Pokud vás zajímá finská historie, peněz určitě nebudete litovat. Musím však upozornit, že hrad je velmi rozlehlý, a tak doporučuji si na prohlídku vyhradit alespoň 2, lépe 3 hodiny. Hrad se nachází hned u přístavu, od centra jsou to asi tři čtyři kilometry. Můžete si buď udělat příjemná procházka podél řeky, nebo nasednout na autobus číslo 1, který vás tam pohodlně zaveze, ovšem zaplatíte další 3 eura za jízdenku (nebo 7,50 euro za jízdné na 24 hodin). Pokud se do Turku hned tak nedostanete, můžete si doma udělat alespoň virtuální prohlídku hradu.

Co se týče muzeí, má nejoblíbenější jsou Aboa Vetus & Ars Nova a lékárenské muzeum. V prvním případě jde o jakési dvoudílné muzeum: část Aboa Vetus (latinsky Staré Turku) zobrazuje historický vývoj města a popisuje život zdejších obyvatel v období středověku, zatímco druhá část Ars Nova (Nové umění) se zaměřuje, jak název napovídá, na nejmodernější umění. Pro mě osobně byla mnohem zajímavější ta historická část, která je vystavěná na základech středověkých kamenných domů, jež jsou zakonzervovány jako hlavní exponát. Ve vitrínách okolo pak najdete především to, co archeologové vykopali právě pod těmito zdmi.

Kousek od radnice se nachází druhé z muzeí: Apteekkimuseo ja Qwenselin talo. Také toto muzeum je rozděleno do dvou částí: Apteekkimuseo (lékárenské muzeum) nabízí možnost prohlédnout si, jak vypadaly lékárny v 18. a 19. st., především plné záhadných skleněných baněk a trsů sušících se bylinek, zatímco druhá část muzea nabízí možnost nahlédnout do měšťanského domu ve Finsku 18. st. Dům, v němž se muzeum nachází, je jedním z nejstarších ve městě, neboť jako jeden z mála přežil již zmiňovaný požár roku 1827.

Mezi muzei nesmím opomenout zmínit i místní muzeum umění Turun taide museo. Na rozdíl od Ars Nova (které se zaměřuje na skutečně aktuální tvorbu), se toto  muzeum umění zaměřuje na 19. a 20. st. Můžu vás tedy nalákat třeba na obrazy Akseliho Galléna-Kallely.

ttt

Tímto však výčet zajímavých míst zdaleka nekončí! Za návštěvu určitě stojí i Sibeliovo muzeum hudby, námořnické muzeum Forum Marinum a loď Suomen joutsen (Finská labuť), náměstí Vanha Suurtori, kde je každoročně slavnostně vyhlašován vánoční mír a venkovní muzea Luostarinmäen käsityöläismuseo (muzeum ručních prací a skanzen) a Kuralan kylämäki (statek z poloviny minulého století). Zavítáte-li do Turku v létě za teplého počasí, můžete vyrazit na koupání na ostrov Ruissalo.

Ačkoli je Turku malé a přehledné město, vyplatí se mít s sebou pro jistotu mapu. Plán města se dá sehnat v informačním centru hned vedle radnice v ulici Aurakatu nebo přímo v přístavu, kde Viking Line vydává svůj vlastní plán města.

 

Na závěr ještě pár užitečných odkazů (anglicky)

Předpověď počasí pro Turku

Interaktivní mapa Turku 

Info o místní MHD

 

 

autor článku + foto: Dominika Střížková