13. 11. 2015, 21:46

Cestujeme do Tampere

Třetí nejlidnatější město Finska se rozprostírá v krásné krajině mezi jezery Pyhäjärvi a Näsijärvi, která ve středu města spojují peřeje Tammerkoski. Právě využití vodní energie iniciovalo osídlení tohoto místa a v roce 1779 oficiální založení města Tampere. Kolem peřejí je situováno centrum tvořené především továrními budovami. Díky svému industriálnímu zaměření na textilní průmysl, které do města přinesl James Finlayson ve dvacátých letech devatenáctého století, získalo Tampere svou přezdívku Manchester severu (místní mu finsky říkají Manse). Nečekejte však žádnou ponurou atmosféru a smog. I když některé továrny dodnes slouží svému účelu, většina z nich se proměnila v hudební kluby, muzea, kina, obchody či útulné kavárny. Město celkově působí čistě a časy nelehké práce dělníků zde připomínají už jen četné sochy a názvy.

536240_4730527040230_1927331656_n

Právě díky počtu cihlových budov má Tampere oproti ostatním finským městům trochu odlišnou atmosféru a já si občas dovoluji nazývat ho takovým malým Londýnem. (I když u Finů to vždy vzbudilo jen udivený smích.)

Pokud chcete atmosféru města nasát plnými doušky, doporučuji minimálně dvoudenní zastavení, ve kterém nebudou chybět procházky kolem jezer ani večerní zastavení v místním pivovaru Plevna.

1231575_4701145785717_1089827331_n

Kehräsaari

CO JE V TAMPERE K VIDĚNÍ?

Častým cílem cestovatelů jsou muzea. Osobně jsem navštívila jen městské muzeum Vapriikki, nacházející se rovněž v bývalé továrně. Jednotlivé expozice představují historii města, finskou přírodu i běžné atributy z života v předchozích desetiletích. Za vstup zaplatíte 10 euro a prohlídka vám zabere zhruba hodinu až dvě. Pokud si před příjezdem prolistujete nějakou turistickou brožuru, jistě budete upozorněni i na přítomnost Leninova muzea. (Finové k němu mají o něco méně skeptický přístup z důvodu, že v roce 1917 oficiálně uznal nezávislost země.) Dále se zde nachází muzeum umění, pošty či dělnictva.

DSC02097

Tuomiokirkko

Prohlídka centra vám nezabere příliš času, jelikož jako ve většině finských měst, i zde je centrum v poměru k rozloze města poměrně malé. Hlavní třída Hämeenkatu, na které se nachází nejvíce obchodů a restaurací, začíná u vlakového nádraží Rautatieasema a protíná celé centrum. Na levém břehu Tammerkoski rozhodně nevynechejte katedrálu Tuomiokirkko, která je příkladnou ukázkou finského slohu z doby národního probuzení, který se nazývá národní romantikou. Na první pohled může stavba spíše než jako kostel působit jako hrad z pohádky. Specifický je i interiér, malby v něm byly svěřeny do rukou známému malíři Hugo Simbergovi. Některé ze zobrazených výjevů se můžou jevit jako pro kostel netypické a v době svého vzniku také rozpoutaly vlnu vzdoru a pohoršení, ale dnes paradoxně patří k chloubám města. Jedná se zejména o Simbergův obraz Zahrada smrti a fresky nahých chlapců. Na vrchním ochozu je umístěn i známý obraz raněného anděla. (Pokud fanouškům metalu připomene klip k písni Amaranth od Nigthwish, nebudou daleko od pravdy. Kapela se tímto výtvarným dílem opravdu inspirovala.)

nebareva

textilní továrna Finlayson

Od katedrály doporučuji zamířit do čtvrti Tampella, která krásně kombinuje architekturu moderních obytných domů a cihlových továren. Projděte ulici Alaverstaanraitti a přes most na přehradě se dostanete na druhou stranu peřejí, kde se nachází Finlaysonin alue, oblast nejvýznamnějších továren, která ústí na hlavní náměstí Keskustori. Budete-li z náměstí pokračovat po Hämeenkatu směrem od centra, dostanete se k parku Pyynikin kirkkopuisto, kde leží další významný kostel a také Metso (Tetřev), což je architektonicky zajímavá budova knihovny. Dále za parkem začíná příjemná oblast vilek, Pyynikki. Stejnojmenný je i kopec, pod kterým vily leží. Na jeho vrcholu je rozhledna s vyhlášenou kavárnou, kde si můžete dát typické místní koblihy,  a okolo chráněná přírodní oblast. Pokud budete od rozhledny pokračovat západním směrem příjemnou lesní procházkou, dostanete se do romantické čtvrti Pispala, plné barevných dřevěných domků. Přitažlivost místa zvyšuje především poloha na úzkém hřebeni mezi dvěma jezery, na která se vám zde nabídne krásný výhled. Více finsky idylický výhled si snad ani nemůžete přát.

Pispala

výhled z Pyynikki na centrum města

Pro návrat do centra doporučuji zvolit přírodní stezku podél břehu jezera Pyhäjärvi, na kterou se dostanete od rozhledny Pyynikki dlouhými schody. Pod Pyynikki leží také dvě písečné pláže, které rozděluje skalní výběžek, ze kterého je opět pěkný výhled na jezero. Pěšina vyústí v centru poblíž nábřeží Laukontori, na kterém se za letního počasí konají trhy a kotví výletní lodě. Zmíněnou atmosféru malého Londýna nejlépe pochytíte, projdete-li z Laukontori cihlovým nádvořím na most Kehräsaarensilta. Z něj už se dostanete přímo do středu centra, k peřejím na Koskipuisto.

Zajímavou stavbou, která rozhodně stojí za návštěvu, ač je trochu stanou od ostatních pamětihodností, je moderní kostel Kalevan Kirkko. Jeho tvar shora připomíná rybu a strohý interiér vás ohromí svou prostou jednoduchostí, čistotou a příjemnou atmosférou. Jen je třeba dát si pozor na otevírací hodiny, obvykle kostel bývá otevřen jen od 11. do 15. hodiny.

10622773_10201754115053718_8950726021604202974_n

interiér kostela Kalevan kirkko

Pěkným zážitek je i návštěva tržnice, která je překvapivě velká a nachází se v ní kavárny, jídelny, prodejny čerstvých ryb, ale také opravna bot či výrobna klíčů. Vše pod jednou střechou. Kauppahalli, jak se tržnice ve finštině nazývá, leží na Hämeenkatu, kousek za centrálním náměstím.

Za hezkého počasí nabízí Tampere také krásné procházky podél jezer, večer s úchvatnými výhledy na zapadající slunce. Kolem jezera Näsijärvi vede promenáda začínající u lázní v Lapinniemi a pokračující až k veřejné sauně v Rauhaniemi, kde je v zimě možnost koupání v díře v zamrzlém jezeře, takzvané avantouinti, a při troše štěstí je to také místo, odkud lze nejlépe sledovat polární záři. Cestou vás bude provázet výhled na další ze symbolů města, vyhlídkovou věž Näsineula (Näsi je jméno jezera, u kterého leží, a neula znamená jehla). Po setmění její špička svítí několika barvami, které se mění podle předpovědi počasí. Zelená barva znamená déšť, žlutá barva slunečno. Na vrcholu je restaurace a pod věží zábavní park Särkänniemi.

Näsijärvi v pozadí s vyhlídkovou věží Näsineula

Druhou „jezerní procházku“ nabízí arboretum v Hatanpää, kde mimo altánek, molo a budovu připomínající trochu strašidelný zámek najdete také spoustu zajímavých druhů dřevin či růžovou zahradu.

Hatanpään arboretum

Pokud toužíte po divočejší přírodě, ani ta v Tampere nechybí. Za městem je zřízeno několik značených stezek, z nichž nejdelší jsou Kaarinan polku, vedoucí přes Kangasala, a Birgitan polku mířící do obce Lempäälä. Obě tyto stezky mají délku několika desítek kilometrů. Ideální kratší procházkou, která vám ukáže divokou tvář severské přírody a přitom trvá přibližně jen dvě až tři hodiny, je stezka okolo jezera Suolijärvi ve čtvrti Hervanta. Z centra se k ní dostanete MHD autobusem.

přírodní stezka kolem Suolijärvi

SLUŽBY A DOPRAVA

O tipech na restaurace, hospody a kavárny zatím pomlčím, protože bych jim ráda věnovala samostatný článek.

Ohledně ubytování mám osobní zkušenost pouze s Dream Hostel, který se nedávno rozšířil i na hotel. Jejich služby mohu jedině doporučit, nacházejí se v centru kousek od vlakového nádraží, pokoje jsou moderní a čisté, obsluha milá a vše je na finské poměry za příznivou cenu.

Díky výhodné poloze města je doprava do Tampere snadná. Z Helsinek vyjíždí vlakové i autobusové spoje každou hodinu. Nejlevnější variantou je bezpochyby společnost Onnibus. Koupíte-li si jízdenku přes internet v dočasném předstihu, cena za dopravu z Helsinek bývá většinou pouhých 3,5 eura. Doposud bylo nevýhodou, že Onnibus měl své zastávky dál od centra, ale od podzimu 2015 je zařazena i pravidelná linka končící na hlavním autobusovém nádraží v centru. Cesta trvá dvě hodiny a za stejnou dobu se z Tampere dostanete také do Turku nebo do Jyväskylä. Město má i své letiště nacházející se v sousední obci Pirkkala.

Městská doprava v Tampere je poměrně přehledná a na finské poměry i levná. Jednorázová jízdenka stojí 2,6 euro, platí po dobu jedné hodiny a můžete s ní libovolně přestupovat. Jízdní řády a trasy linek naleznete zde.

Tampere je v neposlední řadě také symbolem studentského života, jelikož se zde nacházejí hned tři vysoké školy, což do města přivádí nadprůměrný počet mladých lidí z celého Finska i zahraničí. V průzkumech toho, kam se Finové s oblibou stěhují, zaujímá Tampere už tradičně přední příčky. Já sama jsem k němu byla zprvu lehce skeptická, jelikož fotky továren v knižních průvodcích mi nepřišly příliš lákavé, ale to se hned po první návštěvě změnilo. Je to město, které si musíte zažít na vlastní kůži, a pak se do něj s největší pravděpodobností zamilujete stejně jako já.  A ještě malá zajímavost na závěr. Tamperský známý mi jednou na mou pochvalu barvy cihel řekl, že Tampere je třikrát červené. Poprvé, protože je tu hodně cihlových staveb a červených žulových chodníků. Podruhé, protože bylo městem chudého dělnictva a levice symbolizované červenou barvou. A potřetí, protože v průběhu finské občanské války se zde vedla její poslední významná bitva, ve které byli levicoví rudí poraženi, ale město nezůstalo bez poskvrnění rudou krví vojáků na obou stranách.

autor článku + foto: Zuzana Vorlíková