22. 11. 2015, 17:56

Co takhle dát si sámštinu?

Když jsem byla malá, magicky mě přitahovala knížka Sněhová královna od Hanse Christiana Andersena. V knihovně měli takovou krásnou velkou s nádhernými ilustracemi severské krajiny. Zamilovala jsem si ji na první pohled, ale v rukou jsem ji držela pouze jednou. Co mi ale zůstalo v mysli, byla podivná země na severu, které se říká „Laponsko“. To bylo poprvé, co jsem o něčem podobném slyšela.

Skutečně mám pocit, že život probíhá v kruzích, protože to, co mě jako malou fascinovalo, se ke mně teď postupně vrací. Tehdy se mi ani nezdálo o tom, že bych jednou uměla aspoň pár slov z té vzdálené řeči, kterou se mluví tam na severu.

Teď jsem ve Finsku ajeden semestr studujina Univerzitě v Oulu – na jedné z mála univerzit, kde se vyučuje sámština, jazyk, jakým se mluví v  Laponsku. Tak proč se o nové poznatky nepodělit?

Kdo jsou Sámové?

Nejdřív si odpovíme na pár základních otázek. Sámové jsou menšinové etnikum, které obývá severní oblasti Norska a Švédska, také sever Finska a poloostrov Kola v Rusku. Sámové svojí vlastní zemi říkají Sápmi. (Přesněji v jazyku zvaném severní šámština, o které budeme mluvit později.) Etnicky patří Sámové mezi ugrofinské národy. Jsou jedinou domorodou národnostní menšinou ve Skandinávii, které byly přiznány práva a ochrana na základě mezinárodních domluv, a jsou tak i nejseverněji žijící domorodou skupinou v Evropě.

800px-LocationSapmi

Obr. 1: Oblasti obývané sámským obyvatelstvem.

Ve Finsku Sámové obývají oblasti kolem Inari, Enontekiö, Utsjoki a částečně Sodankylä, ale v současnosti velká část žije na jihu, kupříkladu v Helsinkách. Ve Finsku je celkově 336 sídel, z nichž ve 230 bydlí Sámové. Podle odhadů se počet Sámů pohybuje mezi padesáti a sta tisíci.

Sámové jsou zruční řemeslníci. Mezi jejich tradiční poznávací znamení patří rybolov, práce s kožešinami a pasení ovcí, ale snad nejznámějším je chov sobů a s ním spojený polokočovný způsob života. Této tradiční činnosti se nicméně v současnosti věnuje jen přibližně 10 % Sámů, z nichž asi 2800 na plný úvazek. Toto řemeslo je v severských zemích z politických, kulturních a environmentálních důvodů vyhrazeno pouze pro příslušníky sámského etnika.

Kdo je tedy oficiálně považován za Sáma? Je to především člověk, jenž sám sebe považuje za Sáma, a kromě toho také:

  • on nebo aspoň jeden z jeho rodičů nebo prarodičů se naučil sámský jazyk jako svůj první jazyk;
  • je potomkem takového člověka, jenž je zapsán v záznamech o počtu horských, lesních Sámů a Sámů živících se rybolovem;
  • aspoň jednomu z jeho rodičů je nebo by mohlo být přiznáno právo volit ve volbách do sámských krajských sněmů.

V současnosti se navrhuje nové pojetí Sámů, které by víc vycházelo z jazykového a kulturního dědictví.

Sámský jazyk

Sámština patří mezi uralské jazyky, které se rozdělují na samojedskou a ugrofinskou větev. Spolu s finštinou, karelštinou, vepštinou, vatštinou, estonštinou a livonštinou se řadí mezi finsko-volžské jazyky.

Samotná sámština se dále rozděluje na západní a východní větev. Do západní větve patří:

  • jižní sámština: přibližně 600 mluvčích;
  • umejská sámština (v oblasti kolem švédského města Umeå): zůstává pouze 10 nebo 20 mluvčích;
  • pitejská sámština (v oblasti kolem švédského města Piteå): zbývá už jen okolo 20 mluvčích;
  • lulejská sámština (v oblasti kolem švédského města Luleå):zhruba 1500 mluvčích;
  • severní sámština: 15 000 – 25 000 mluvčích.

Mezi východní sámské dialekty se řadí:

  • inarijská sámština (v oblasti kolem finského města Inari): kolem 300 mluvčích;
  • skoltská sámština (v oblast poblíž Inari a v ruské oblasti zvané Pečenga): zhruba 400 mluvčích ve Finsku a asi jen 20 v Rusku;
  • kemijská sámština: vymřela v 19. století;
  • akkalská sámština: poslední mluvčí zemřel v prosinci 2003;
  • kainuuská sámština: vymřela v 18. století;
  • kildinská sámština (v oblasti ruského poloostrovu Kola): asi 500 – 600 mluvčích;
  • terská sámština (také na poloostrovu): odhaduje se, že ze 100 etnických terských Sámů mluví tímto jazykem pouze dva lidé.

Všechny sámské jazyky využívají latinku, kromě kildinské sámštiny, jež používá rozšířenou verzi cyriliky. Jak je vidět podle počtu mluvčích, většina sámských jazyků je silně ohrožena.

800px-Corrected_sami_map_4

Obr. 2: Historická distribuce sámských jazyků: 1. jižní sámština, 2. umejská sámština, 3. pitejská sámština, 4. lulejská sámština, 5. severní sámština, 6. skoltská sámština, 7. inarijská sámština, 8. kildinská sámština, 9. turjanská sámština. Tmavší barva označuje oblasti, kde je sámština uznána jako oficiální jazyk.

Severní sámština

Na Univerzitě v Oulu momentálně studuji právě severní sámštinu. Je to dialekt, kterým v rámci sámských jazyků mluví nejvíc lidí.

Na začátku si řekneme něco o výslovnosti (abyste věděli, jak všechna ta divná slova, kterými vás za chvíli zahltím, správně vyslovit). Nelekejte se však. Mám pro vás totiž hned dvě dobré zprávy.

První je, že výslovnost některých konsonantů bude pro vás rozhodně snadnější než pro spoustu Finů. Sámština totiž obsahuje hlásky, jaké najdeme i v jazyce českém, jako č, š či dž, které jsou všakpro Finy hotová španělská vesnice. Další dobrou zprávou pro mluvidla je fakt, že sámština, na rozdíl od finštiny, nemá labializované vokály přední řady, čili ö a y. (Já vím, zní to hrozně odborně, ale měla jsem semestr fonetiky, tak mi dovolte se vyžit v odborných termínech. 😀 ) Pojďme se teď podívat na jednotlivé hlásky blíž.

Co se týče samohlásek, vokalický systém sámštiny je hodně podobný českému. Obsahuje a, e, i, o, u a á, které můžeme vyslovit buď jako české dlouhé á (v západních nářečích sámštiny), nebo jako finské ä (ve východních nářečích).

Konsonantický systém je poněkud složitější. Znělé souhlásky se čtou jako jejich neznělé protějšky, čili b jako p, d jako t a g jako k. Výjimkou je znělé h, které je ve výslovnosti časté a vyslovuje se stejně jako české nebo finské znělé h. Kromě toho sámština ještě obsahuje specifické, nám neznámé konsonanty, které se zapisují následovně:

  • Đđ – vyslovuje se podobně jako anglické znělé „th“ ve slovech jako „the“, „they“ nebo „rather“;
  • Ŧŧ – vyslovuje se podobně jako anglické neznělé th ve slovech jako „think“, „mouth“ nebo „thin“;
  • Ŋŋ – vyslovuje se stejně jako ve slově „banka“, nebo jako v koncovce průběhových tvarů anglických sloves, čili jako n a g dohromady (Poznámka: Souhláskovou skupinu ng by Sám vyslovil jako „nk“.).

Zde si vysvětlíme výslovnost následujících souhláskových skupin:

  • dj – čte se jako české ď;
  • llj –tato skupina hlásek se čte jako l a j dohromady, v podstatě podobně jako slovenské ľ;
  • nj – čte se stejně jako české ň.

Souhlásky p, t a k se vyslovují s tzv. aspirací, čili přídechem (podobně jako v angličtině nebo němčině). Zajímavé je písmeno t: na konci slova nebo věty a za i se vyslovuje společně s hláskou h, čili podobně jako „cht“, a ve všech ostatních případech jen jako výdech.

Hlásky těžké pro Finy a podobné češtině jsou do jisté míry zavádějící. S, š, c a č se čtou stejně jako v češtině, ale z a ž se mnohem víc podobají souhláskovým skupinám dz a dž, jako kupříkladu ve slovu „džbán“.

Zdvojené konsonanty, čili gemináty, se vyslovují stejně jako ve finštině jako prodloužená forma dané souhlásky. Pokud není uvedeno jinak, vyslovují se ostatní hlásky stejně jako v češtině.

Samozřejmě, toto vysvětlení o výslovnosti severní sámštiny je pro naše potřeby do jisté míry zjednodušené.

Pozdravy a první fráze

Pokud byste se někdy dostali do oblastí obývaných Sámy, je důležité, abyste měli buorit dábit, čili dobré zvyky. Tady jsou nejzákladnější pozdravy, jaké najdeme i v češtině:

  • Buorre iđit! – Dobré ráno
  • Buorre beaivi! – Dobrý den
  • Buorre eahket! – Dobrý večer
  • Buorre idja! – Dobrou noc
  • Dearvva! – pozdrav podobný finskému „Terve“, čili něco podobné jako české „Ahoj“; odpovědí je Dearvva, dearvva!;
  • Bures! – v podstatě stejný pozdrav, s tím rozdílem, že Sámové se tak zdraví, pokud se neviděli delší dobu, a tento pozdrav provádí i podání ruky; odpovědí je Bures bures!.

Na všechny ostatní pozdravy se odpovídá Ipmel atti. Výjimkou je pozdrav „Dobrou noc!“, na který odpovíte stejně: Buorre idja!.

Pro dnešek by to bylo všechno. Příště se můžete těšit na další nová slovíčka ze severní sámštiny. Ale prozatím – oaidnaleapmái! (Co to znamená se dovíte v dalším článku. 😉 )

Věděli jste, že…?

… matka známé americké herečky Renée Zellweger je norská Sámka a známá švédská sportovkyně v alpském lyžování Anja Pärson má také sámský původ?

 

autor článku: Ivona Mendelová