1. 11. 2015, 8:46

Uprchlík na malinové loďce (2014)

Originální název: Vadelmavenepakolainen / Hallonbåtsflyktningen

Režie: Leif Lindblom

Hrají: Jonas Karlsson, Josephine Bornebusch, Frida Hallgren, Erik Johansson

Uprchlík na malinové loďce je finsko-švédský film z roku 2014. Ačkoli filmová produkce by se asi dala přisoudit spíše Švédsku, z Finska naopak pochází románová předloha – stejnojmenné dílo, které napsal Miika Nousiainen.

vadelmavenepakolainen_digitaalinen_pressiesite

Hlavní postavou je nešťastný Fin jménem Mikko Virtanen, který celý život věří, že jeho skutečným domovem je sousední země, totiž Švédsko. Švédsko má sociální systém, stát blahobytu, domov pro všechny – zatímco Finsko má jen neproniknutelnou šeď, válečné veterány, nad jejichž utrpením je třeba truchlit víc než nad smrtí vlastní matky, a spoustu mužů, kteří dokážou cítit jen tři různé emoce: veselí, vztek a opilost. Počkat, opilost není emoce. Tak jen dvě.

Mikko se už od základní školy usilovně snaží mezi svými spoluobčany šířit osvětu (například, že státní hranice podél řeky Tornio by měla zmizet), ale neúspěšně. Po třicítce je už tak zoufalý, že se rozhodne spáchat sebevraždu na trajektu na cestě do Stockholmu. Doufá totiž, že pokud ho najdou bez dokladů, ale ve švédském hokejovém dresu, označí ho za Švéda a on bude moci být alespoň pohřben na švédské půdě, bude mít náhrobek se jménem Sven Svensson a kolem jeho hrobu si budou hrát krásné švédské děti…

Dokonalý plán naruší Mikael Andersson, psycholog, který se Mikka nesnaží od sebevraždy zachránit, nýbrž v něm vidí skvělou motivací pro svůj vlastní poslední skok do prázdna. Mikko si ale nemůže vzít na svědomí smrt Švéda, a tak se to všechno zase urovná, jak jinak než nad skleničkou alkoholu. Mikael je znechucený svým životem ve Stockholmu, a tak nabídne Mikkovi svou identitu a život ve Švédsku, protože on už ho nepotřebuje. Tím se splní Mikkův sen. Jeho švédská duše, uvězněná ve finském těle, se brzy dostává tam, kam patří – do Stockholmu. A k tomu dostane novou mámu a dokonce sestru, Marii, která výměnou ovšem tak úplně nadšená není.

Dál už zápletku vyzrazovat nebudu, jen doporučím, pokud někdy budete mít možnost film vidět, neváhejte! Obvykle sice severské komedie hodnotím velmi nízko, ale tohle je výjimka potvrzující pravidlo. Jsem ráda, že jsem film viděla (i když jsem s návštěvou kina váhala kvůli pozdně večernímu času promítání), musím přiznat, že jsem se výborně bavila od začátku do konce!

Svůj podíl na tom má určitě i fakt, že studuji jazyky a kulturu obou zemí. Asi poprvé se mi naskytla možnost vidět střet mezi nimi takhle dopodrobna. Spousta lidí si možná myslí, že dvě skandinávské země, které mají navíc 700 let společné historie, si budou velmi podobné, ale zdání může klamat. A samostatnou hvězdičku by si zasloužil výkon švédského herce Jonase Karlssona, který se kvůli filmu musel učit finskou výslovnost, a to nejen v jazyce Finů, ale také ve švédštině.

Trailer s českými titulky ke zhlédnutí zde.

PS: Malinové loďky jsou ve filmu (zřejmě vynikající) švédské bonbóny. Někdo tím asi chtěl naznačit, že finské salmiakki nejsou dobré :-)

 

autor článku: Dominika Střížková