3. 01. 2016, 19:58

Finské číslovky – co jste (možná) ještě nevěděli

Yksi, kaksi, kolme… Takové počítání je jednou z prvních věcí, které se student finštiny naučí. Jeho povědomí o číslovkách se mnohdy pak omezuje právě jen na znalost jejich základních tvarů, což ale nemůže postačovat ve finštině, která disponuje takovými záležitostmi jako je studenty milovaný partitiv (a k tomu jen tak mimochodem ještě dalších 13 pádů). Pojďme se tedy na finské číslovky podívat trochu podrobněji.


Etymologie
Čísla patří k nejstarší slovní zásobě snad ve všech jazycích, a tak často slouží jako jeden z důkazů jazykové příbuznosti. Tím se tedy vysvětluje například to, že slovu tři (three, trois, tres, tre…) Evropan s trochou fantazie vždycky nějak porozumí, pokud ovšem nenarazí na výraz kolme. Přesto finština má také jednu mezinárodní číslovku (převzatou z latiny) a tou je nula – nolla. Za zmínku stojí i výrazy kahdeksan a yhdeksän, které kdysi dávno pravděpodobně vznikly jako složeniny vyjadřující číslo o jeden, respektive o dva menší než 10.
Možná vás už někdy napadlo, že ve výrazech 11-19 ve finštině zaznívá slovo toista, které se nápadně podobá řadové číslovce toinen. To není náhoda. Kdysi se skutečně ve finštině počítalo tak, že se říkalo číslo z několikáté desítky. Takže 11 je vlastně jedna z druhé desítky. Lepší ukázkou je například 42, které se místo neljäkymmentäkaksi dříve četlo jako kaksiviidettä, tedy dva z páté desítky.
Myslím, že se shodneme na tom, že jsme rádi, že Finové v průběhu času přešli na partitiv základní číslovky deset (kymmentä) a počítání trochu zjednodušili.
Odvozování a skloňování číslovek
Ze základních číslovek je možné odvozovat další různé tvary a také v této oblasti je finština poměrně rozmanitá. Řadové číslovky snad nemusím připomínat, i když jejich skloňování je oříšek i pro pokročilejší studenty. U takové číslovky 1000 se totiž člověk může snadno zamotat, když „v tisíci domech“ je tuhannessa talossa, zatímco „v tisícím domě“ se řekne tuhannennessa talossa. Naštěstí u opravdu velkých číslovek lze skloňování zrušit a ponechat ho pouze u poslední složky (což funguje i v češtině), a tak inessiv řadové číslovky 5403. může znít takto: viisituhatta neljäsataakolmannessa.
Finština (opět stejně jako čeština) má také vlastní názvy pro jednotlivá čísla, a tak i finsky se dá říct, že sedíte v (tramvaji) jedničce: ykkösessä. Řada pak pokračuje následovně: kakkonen, kolmonen, nelonen, viitonen, kuutonen, seiska, kasi, ysi, kymppi.
Když už finština své číslovky může skloňovat ve všech pádech, může dokonce přejít i na množné číslo. Tak daleko se sice čeština ještě nedostala, ale ve skutečnosti se jedná o finský ekvivalent našich souborových číslovek. (Pro ty, kdo neovládají terminologii jsou to výrazy jako dvoje, patery, sedmero ad.) A tak si Fin může koupit například kolmet housut (troje kalhoty). Když tedy finsky řekneme, že kaapissa on kahdet kengät, myslíme tím dva páry, celkem čtyři boty. Naopak v případě, kdy kaapissa on kaksi kenkää, jde jen o pouhé dva kusy a navíc ani nemusí být ze stejného páru.
Počítání v praxi
Ze začátku může být těžké zvyknout si na to, že po číslovce (vyšší než jedna) následuje tvar partitivu jednotného čísla. K čemu je potom to množné? Nominativ plurálu se používá k vyjádření nějakého už známého (plného) počtu, partitiv plurálu potom k vyjádření neurčitého počtu.
Matoucí je asi především to, že po číslovce s počítaným podstatným jménem následuje i sloveso v jednotném čísle. Zatímco česky „tři dívky studují finštinu“ (studují je v plurálu), finsky bychom řekli kolme tyttöä opiskelee suomea (místo opiskelevat). Všimněte si ale, že pokud se počet přehoupne přes číslo 5, funguje to i v češtině stejně (pět dívek studuje finštinu).
A na závěr takové malé srovnání. Jak bychom slovy zapsali číslo 123 456 789?
Podotýkám, že finština (na rozdíl od češtiny) píše všechny číslovky dohromady a mezera se dá případně udělat pouze mezi třemi řády (tisíci, miliony).

sto dvacet tři milionů čtyři sta padesát šest tisíc sedm set osmdesát devět

satakaksikymmentäkolmemiljoonaa neljäsataaviisikymmentäkuusituhatta seitsemänsataakahdeksankymmentäyhdeksän

 

Pokud jste dočetli až sem, gratuluji. Už je z vás téměř číslovkový expert. Kdyby vám to pořád bylo málo, můžu vás odkázat například na Stručnou mluvnici finštiny z pera Hilkky Lindroos (z níž jsem pro tento článek také čerpala).

 

autor článku: Dominika Střížková