8. 02. 2016, 16:14

Což takhle dát si sámštinu 3

Vítejte zpět u další lekce! Předpokládám, že složitá osobní zájmena a jejich tvary v druhém pádu nejednomu pořádně popletly hlavu, takže… si ji pojďme poplést ještě víc. 😉

Další základní fráze

Já vím, je to zatím pořád o frázích, ale věřte mi, když vám řeknu, že začít hned u třetí lekce se skloňováním nebo časováním sloves není úplně nejlepší nápad. Samozřejmě, že fráze jsou užitečné, zejména pokud chceme být slušní. Tady je několik poněkud krátkých a hodících se v mnoha běžných situacích:

  • Giitu. – Děkuji.
  • Giitos eatnat! / Eatnat giitu!/ Ollu / olu giitu! – Moc děkuji!
  • Leage buorre! / Leahkki (duál) / Leahkket buorit! – Prosím.
  • Bohtos buorrin. / Gal das. – Prosím. (když vám někdo poděkuje za jídlo)
  • Juo – Ano
  • Ii – Ne
  • Buorre – Dobře.
  • Dieđusge – Samozřejmě.
  • Ii mihkkige – Nic
  • Ándagassii. / Ánun ándagassii. – Promiňte. / Prosím o prominutí.
  • Ándagssii go maŋgodan. – Promiňte, že jdu pozdě.
  • Ii das mihkkige. – To nevadí. / Nic se nestalo.
  • Bures boahtin! – Vítejte!
  • In dieđe. – Nevím.

Všichni studenti vědí, jak užitečná je právě poslední fráze! 😉

Seznamujeme se – jeden s druhým

V poslední lekci jsme se seznámili se základními slovíčky a osobními zájmeny. Dnes se podíváme blíž na seznamování samotné. Pro zahřátí si dáme rychlé cvičení na začátek. Jakpak byste odpověděli na následující otázky?

 

Buorit juovllat ja lihkolaš ođđa jahki! – __________________________________________

Buorre beaivi! – ____________________________________________________________

Mii du namma lea? – _________________________________________________________

Giitu! – ____________________________________________________________________

Ánun ándagassii. – ___________________________________________________________

Jak jste si určitě všimli, v tomto jednoduchém cvičení se objevily již fráze z této lekce.

Abychom si s někým mohli na velice bazální úrovni promluvit sámsky, měli bychom znát důležitou otázku: Jak se máš? V sámštině jsou tři varianty této fráze a každá má nepatrný významový rozdíl. V závorkách budu uvádět věty i ve finštině. Ne proto, že by snad drobné jazykové nuance byly na začátku tak důležité, ale protože si myslím, že pro ty z vás, kdo už finsky umí, to situaci může ulehčit. Tady jsou tedy tři způsoby, jak se v sámštině zeptat na to, jak se někdo má. Za otázkou je uvedena i odpověď, potažmo její finský ekvivalent, a překlady se nacházejí pod otázkou.

  • Mo manná? (Miten menee?) – Bures (dat) manná. (Slovíčko dat znamená „to“.)
    • Jak to jde? – (Jde to) dobře.
  • Mo don ealát? (Miten voit?) – Mun ealan dearvvan. / Bures ealan. (Voin hyvin.)
    • Jak to jde? – Jde to dobře.
  • Mii gullo? (Mitä kuuluu?) – Giitu, ii mihkkige.
    • Jak se máš? – Děkuji, mám se fajn. (Všimněte si, že Sámové v podstatě říkají „Děkuji, nic“.)

Pokud by vás zajímalo blaho vašeho konverzačního partnera a po odpovědi byste chtěli položit stejnou otázku, aniž byste ji museli opakovat, postačí vám prosté Co ty? – čili Naba don?

Abychom konverzační kolo uzavřeli, musíme se zmínit ještě o dvou častých otázkách, kterými jsou, jak již jistě čekáte, Odkud pocházíš? a Kde bydlíš?. V obou využijeme pádu, který jsme se naučili v minulé hodině – lokativu. Ano, i u otázky Odkud pocházíš?, protože sámština na otázky kde a odkud používá stejný pád. Liší se jenom pád otázky kam, ale o tom budeme mluvit později.

  • Gos leat eret? – Odkud pocházíš?
    • (Mun) lean eret … (kupříkladu Znojmos)
  • Gos don orut / asát? – Kde bydlíš?
    • Ásan …

Samotné slovíčko eret znamená „pryč“ a sloveso orrut, z kterého pochází tvar druhé osoby singuláru v druhé otázce, má kromě významu „bydlet“ ještě i význam „být“ a „pociťovat“. Fráze Mu mielas orru, ahte… (v doslovném překladu „Na mé mysli je, že…“) znamená něco jako Podle mě je to tak, že…. V tomto případě nám opět hravě vypomůže finština, kde existuje stejná fráze Minusta tuntuu, että… Vidíte také, že slovíčko ahte pro české „že“ je podobné tomu finskému.

Tak, máte chuť na krátké zopakování naučených frází?

A: Buorre beaivi!

B: ______________

A: Mii du namma lea?

B: ___________________________________

A: Gos leat eret?

B: _________________________________________

A: Mo don ealát?

B: _________________________________________

Naba don?

A: Giitu, ii mihkkige.

B: Buorre! Oaidnaleápmai!

A: ___________________

Tvoření otázky

Před závěrečným slovníčkem si ještě ujasníme jednu velmi podstatnou věc – tvoření otázky. Pro ty z vás, kteří jste se neseznámili s finštinou, může být poněkud těžké jej pochopit. Pokud nepoužíváte otázku, která začíná takzvaným tázacím slovíčkem, musíte si vypomoct jinak. Kupříkladu angličtina používá ke tvoření otázky pomocné slovíčko „do“, francouzština „est-ce que“; němčina si vystačí se změnou slovosledu a taková španělština nebo vlastně také i čeština pouze se změnou větné melodie. Sámština však, podobně jako finština, využívá takzvaného tázacího sufixu, čili přípony. Ve finštině je to ko, v sámštině go. Výslovnost je, jak určitě víte, stejná.

Tázací sufix se přidává na konec slova, které je v otázce hlavním. Třeba otázka „Máš se dobře?“ by zněla: Mannágo bures? Z otázky Mo manná, kterou již známe, bychom jenom vyhodili tázací slovíčko mo a za sloveso doplnili tázací příponu.

Tak co, troufli byste si na překlad následujících vět a jejich odpovědí? :)

A: Dobré ráno. Jmenuješ se Matěj? (ve finštině „Matti“, v sámštině „Máhtte“)

___________________________________________________________________________

B: Dobré ráno. Ano, jmenuju se Matěj.

___________________________________________________________________________

A: Pocházíš z Brna?

___________________________________________________________________________

B: Ne, pocházím z Prahy.

___________________________________________________________________________

A: Bydlíš v Praze?

___________________________________________________________________________

B: Ano, bydlím v Dejvicích. Jak se máš?

___________________________________________________________________________

A: Děkuju, mám se dobře. Co ty?

___________________________________________________________________________

B: Mám se taky dobře. Máš bratra?

___________________________________________________________________________

A: Ano, mám bratra. Jmenuje se Honza. Ty máš bratra?

___________________________________________________________________________

B: Ne, já mám sestru. Jmenuje se Anička a bydlí v Olomouci.

___________________________________________________________________________

A: Podle mě je Anička hezké jméno.

___________________________________________________________________________

B: Ano, to je. Měj se!

___________________________________________________________________________

A: Ahoj!

___________________________________________________________________________

Slovníček

Protože slovní zásoby nikdy není dost, máme tady další vzorek, dnes o něco delší:

 

oahpásmuvvat – seznámit se

hálida – chtít

vástidit – odpovědět

dearvvahit – pozdravit

dadjat – říct

mannat – jít

riŋget – zavolat (telefonem)

diehtit – vědět

boahtit – přijít, přijet

orrut – bydlet; být

ássat – bydlet

juhkat – pít

borrat – jíst

deaivvadit – potkat

jearrat – ptát se

muitalit – vyprávět

oažžut – dostat

dahkat – dělat

vel – ještě

mielde – s (sebou, někým, něčím)

giehta – ruka

gáma – bota

bussá – kočka

mánná – dítě

lávka – taška, kapsa

jiekŋa – led

lávlla – píseň

guoibmi – kamarád

máid – také

 

Uhodli byste, jaká je koncovka infinitivu sámských sloves? Hodně jich je také podobných s finštinou, viďte? :)

 

Věděli jste, že…?

… 6. únor je ve finském kalendáři Národním dnem Sámů, sámsky Sámi álbmotbeaivi? 6. února 1917 začali skandinávští Sámové v norském Trondheimu mezinárodní spolupráci, jež byla první svého druhu. Říká se, že tehdy se zrodilo povědomí o Sámech. Hlavním cílem samotných Sámů bylo především uchovat si možnost žít tradičním způsobem života.

Čirou náhodou ve stejný den v roce se také setkávali představitelé koltských Sámů s ruskými byrokraty v období pozdního 19. století, aby projednali věci, jež se jich týkaly. Tento orgán se jmenoval Koladak Sobbar  a podle výzkumníka Johana Alberta Kalstada se jednalo o „první sámský parlament“.

autor článku: Ivona Mendelová