20. 04. 2016, 21:07

Což takhle dát si sámštinu 4

Buorre beaivi! Po delší pauze se k vám opět vracíme s další hodinou sámštiny. Pamatujete si ještě vůbec něco? Jestli ne, pojďme to napravit! A jestli ano, pojďte se dovědět zase něco víc!

Střídání stupňů

Tak tedy začínáme, a hned zostra. K pochopení ohýbání slov je totiž absolutně nezbytné znát jednu sámskou specialitu – střídání stupňů.

Těm z vás, kdo studují finštinu nebo o ní alespoň něco vědí, je tento jev známý. Jde v podstatě o to, že určité skupiny kmenových hlásek se ve slově střídají tak, že vytvářejí takzvané slabé a silné stupně. V češtině bychom to mohli přirovnat například ke změně k na c ve slově „babička“: půjdu k babičce. V sámštině existují tři druhy střídání stupňů:

  1. kvantitativní – znamená jednoduše to, že z dvou hlásek v silném stupni se stává jedna: nná (dítě) – ná
  2. kvalitativní – znamená, že skupina hlásek se změní na jinou: johka (řeka) – joga
  3. kvantitativní a kvantitativní –znamená předchozí případy najednou: lokta (půda – v domě) – lovtta.

V určitých pádech podstatných jmen se objevují pouze slabé stupně, v jiných jen silné. To samé platí pro určité tvary sloves v konjugaci.

Seznam skupin pro střídání stupňů je poněkud rozsáhlý (nemluvě o tom, že mi připadá i složitý, pokud si v něm člověk nenajde systém). Pro začátek a lepší porozumění uvádím krátké cvičení, kde si budete moci pár příkladů střídání stupňů procvičit. Budeme tvořit lokativ, pád, který jsme se už naučili v souvislosti s přivlastňovací konstrukcí. Budeme tedy přidávat koncovku –s ke kmeni slova ve slabém stupni.

 

slovo (silný kmen) : změna hlásek              lokativ                                               překlad

manná : n                                                       _____________                                 dítě

nda : ndd                                                    _____________                                 kluk

igu : igg                                                       _____________                                 nájem

vdni : vnn                                                   _____________                                 sauna

dorte : rtt                                                        _____________                                 kolovrat

belko: lkk                                                       _____________                                 poleno

 

Podle příkladů vidíte, že je možné, aby se ze dvou hlásek staly hlásky tři, nebo ze dvou jedna. Postupně se budeme seznamovat se všemi možnostmi.

Časování sloves

Teď, když máme střídání stupňů úspěšně za sebou, můžeme se vrhnout na časování sloves. Vzpomeňme si, co jsme si říkali o osobách v sámštině. Víme, že kromě jednotného a množného čísla má i duál. To znamená, že se budeme muset naučit ještě o trojici tvarů navíc. Půjdeme na to ale postupně, tak nemějte strach.

Začneme nejdřív pojednáním o sámských slovesech. Sámský jazyk obsahuje tři typy sloves:

  1. slovesa se sudým počtem slabik: mannat, bargat (dělat práci, pracovat), boahtit (přijít), goarrut (šít)
    • je v nich přítomné střídání stupňů
    • infinitiv je vždy v silném stupni
    • kmenová hláska se může měnit
    • diftong se může změnit na jednoduchý vokál
  2. slovesa s lichým počtem slabik: vázzilit (jít pěšky), leat (být)
    • diftongy se nemění
    • střídání stupňů nenastává
  3. slovesa se zkracováním: čohkkát (sedět), nágget (argumentovat, tvrdit), dulkot (tlumočit)
    • kmenové hlásky se nemění
    • diftongy zůstávají stejné
    • neobjevuje se střídání stupňů
    • v konjugaci se objevuje znak-j-.

Pro začátek se budeme zabývat jen slovesy z první skupiny a jen jednotným číslem. Naučíme se užitečné sloveso mannat – jít. Odtrhneme koncovku infinitivu -t a budeme přidávat osobní koncovky:

  1. mun manan(slabý stupeň)
  2. don manat (slabý stupeň)
  3. son manná(silný stupeň)

Samotné sloveso má kmen v silném stupni. Všimněte si distribuce silných a slabých stupňů v konjugaci: silný v infinitivu a ve třetí osobě, slabý v první a ve druhé. Toto pravidlo lze uplatnit pro všechna slovesa první skupiny se sudým počtem slabik. Pokud umíte finsky, určitě vám neunikla podobnost těchto tvarů s finským ekvivalentem tohoto slovesa.

Pozor, nepleťte si třetí osobu slovesa (manná) se sámským slovem pro dítě (mánná)!

Podívejme se ještě na další užitečné sloveso z první skupiny – boahtit. Od slovesa mannat se liší tím, že před infinitivní koncovkou -t má i.V posledním jmenovaném slovesu této skupinygoarrut se zase nachází u. Každý z těchto vokálů bude v časování podléhat určitým změnám. V singuláru se v případě slovesa boahtit i mění na a:

  1. mun boađan (slabý stupeň)
  2. don boađat (slabý stupeň)
  3. son boahtá (silný stupeň)

Konečně poslední vzorové sloveso z první skupiny – goarrut. V tomto případě zůstává u před koncovkou infinitivu zachováno ve všech osobách:

  1. mun goarun (slabý stupeň)
  2. don goarut (slabý stupeň)
  3. son goarru(silný stupeň)

Zkusili byste své štěstí se slovesy z první skupiny, jež už umíme, jako například dadjat (říct), diehtit (vědět), dahkat (dělat), ássat (bydlet) nebo borrat (jíst)?

Slovníček

Dnes se budou slovíčka týkat velmi oblíbeného tématu – jídla.

biergu – maso

guolli – ryba

čáhci – voda

deadja – čaj

sákta – šťáva

gáffe – káva

gáffegohppa – šálek kávy

mielki – mléko

limonáda – limonáda

vuolla – pivo

láibbi – chléb

vuodjaláibbi – namazaný chléb

sohkar – cukr

sálti – sůl

vuostá – sýr

monit – vejce

lákca – smetana

senet – hořčice

márfi – buřt

hamburger – hamburger

gáhkku – koláč

dorte – dort

suohkat / buvru – kaše

tallearka – talíř

baste – lžíce

niibi – nůž

gáffal – vidlička

Pro mě osobně bylo zajímavým překvapením třeba to, že slovo limonáda se píše úplně stejně.J

Výsledky cvičení

Na závěr ještě připojuji výsledky cvičení z poslední lekce. Kurzívou jsou vyvedeny příkladové odpovědi. V poslední části je pouze překlad z češtiny.

Část Seznamujeme se:

Buorit juovllat ja lihkolaš ođđa jahki! – Eatnat giitu! (Veselé Vánoce a šťastný nový rok! – Moc děkuji!)

Buorre beaivi! – Ipmel atti. (Dobý den! – Dobrý den.)

Mii idu namma lea? – Mu namma lea … (Jak se jmenuješ? – Jmenuji se…)

Giitu! – Bohtos buorrin. / Gal das. (Děkuji! – Prosím.)

Ánun ándagassii. – Ii das mihkkige. (Promiňte. – Nic se nestalo.)

 

A: Buorre beaivi!

B: Ipmel atti.

A: Mii du namma lea?

B: Mu namma lea Petr. 

A: Gos leat eret?

B: Lean eret Kladnos.

A: Mo don ealát?

B: Mun ealan dearvan.

Naba don?

A: Giitu, ii mihkkige.

B: Buorre! Oaidnaleápmai!

A: Oaidnaleápmai!

 

Část Tvoření otázky:

A: Buore iđit. Leago du namma Máhtte?

B: Ipmel atti. Juo, mu namma lea Máhtte.

A: Leatgo eret Brnos?

B: Ii, lean eret Prahas.

A: Asátgo / Orutgo Prahas?

B: Juo, asán Dejvices. Mo manná?

A: Giitu, bures dat manná. Naba don?

B: Mun ealan dearvan. Leago dus viellja?

A: Juo, mus lea viellja. Su namma lea Honza. Leago dus viellja?

B: Ii, mus lea oabbá. Su namma lea Anička ja orru Olomoucis.

A: Mu mielas orru, ahte Anička lea somá namma.

B: Juo, dat lea. Oaidnaleápmai!

A: Oaidnaleápmai!

Tak co, jak jste obstáli? Teď, když už víme něco víc o časování sloves, si hravě vysvětlíte tvary pro jednotlivé osoby. Všechna slovesa z cvičení (kromě nepravidelného leat – být) totiž patří do první skupiny.

Loučím se s vámi posledními slovy z cvičení – oaidnaleápmai!

Věděli jste, že…?

… sámskému kroji se v severní sámštině říká gákti? Typickými barvami jsou červená, modrá a žlutá. Tyto najdeme i na sámské vlajce. Ve Finsku lze rozeznat pět druhů sámských oděvů: z oblasti Utsjoki, Enontekiö, Sodankylä nebo Vuotso, Inari a z oblasti skoltských Sámů. Kroj každého regionu se použitím textilu a vzorů odlišuje od oblečení jiných oblastí, ale rozdíly ve zpracování motivů jsou patrné dokonce i mezi jednotlivými rody. Sámský kroj symbolizuje rod, oblast a lid svého nositele. Ačkoliv moderní Sámové kroje běžně příliš nenosí, ve skříni každého se jeden kus přece jen najde. Jejich použití je vyhrazeno pro speciální a sváteční příležitosti, jakými jsou třeba svatby.

V horských oblastech finských tunturit (název pro pozvolna se z krajiny zdvihající a ne moc velké vrchy v Laponsku) mohly být sámské kalhoty vyrobeny i ze sobí kůže. Natíraly se mastí, aby se v nich dalo sedět i ve sněhu.

puku13

Kroj z oblasti Sodankylä

puku8

Mužský kroj skoltských Sámů

puku4

Inarijský muž v typickém kroji

puku25

Žena oblečená do kroje Enontekiö

puku19

Kroj z okolí Utsjoki

autor článku: Ivona Mendelová