4. 07. 2016, 13:45

Futurum ve finštině

Finština nemá budoucnost. Dost možná jedna z prvních vět, kterou o tomto jazyce uslyšíte. Pokud tomu budete rozumět v přeneseném významu, jde o holý nesmysl, finština totiž byla, je a bude! Pokud jde o doslovný význam, tady už se prohlášení blíží k pravdě. Finština opravdu nemá pro vyjádření budoucnosti takové možnosti jako další evropské jazyky. To ovšem neznamená, že budoucnost vyjádřit nemůže a že mluvčí je odkázán jen na přítomný čas. Existují ovšem případy, kdy ani prostý prézens nestačí. Nebo věty, v nichž by použití přítomného času mohlo výrazně změnit zabarvení výpovědi. Z toho důvodu je dobré znát i další možnosti a alternativy pro vyjádření budoucího času, které se vám nyní pokusím stručně představit.

Tulee olemaan

Spojení slovesa tulla s třetím infinitivem v illativu (koncovka -maan) je zřejmě nejběžnější způsob, o kterém se dočtete v nejedné finské gramatice. Také je vysoce pravděpodobné, že na toto vyjádření narazíte například v beletrii, v publicistice i některých odbornějších textech. Většinou nemá žádný zvláštní významový odstín a vyznívá neutrálně.

V některých kruzích se stále vede polemika o tom, jestli jde o vliv švédštiny (překlad švédského spojení kommaatt + infinitiv), nebo zda toto vyjádření postupem času vykrystalizovalo samo ve finskojazyčném prostředí. Jako pravděpodobnější se jeví první možnost, což v minulosti často vedlo ke snahám tuto konstrukci považovat za nefinskou a její používání potlačovat. Přesto přežila dodnes a nezdá se, že by v blízké budoucnosti z jazyka vymizela.

Zrada však tkví v tom, že ne vždy, když uvidíte sloveso tulla a za ním třetí infinitiv v illativu, půjde o budoucí čas. Někdy si sloveso tulla zachovává svůj původní význam (‚přijít‘, ‚přijet‘) a infinitiv pak vyjadřuje směr, účel nebo záměr, například ve větě: Kettu tulee raatelemaan kylmeneviä jäseniä. (Zmrzlé končetiny přijde ohryzávat liška. – stejně dobře by to ovšem šlo přeložit tak, že liška právě přichází)

On oleva

Neboli tzv. liittopreesens (složený prézens) je dalším ze způsobů, jak lze ve finštině vyjádřit budoucnost. Jde o spojení slovesa olla a prvního aktivního participia v nominativu (koncovka -va). Na rozdíl od předchozí konstrukce ovšem tato už tak neutrálně nevyznívá. Liittopreesens do finštiny prý uvedl Mikael Agricola při překladu Nového zákona. Není proto divu, že tento způsob vyjádření zůstal spjatý se slavnostními a náboženskými texty. Často ho najdete také v historických románech Miky Waltariho, kde pomáhá k vykreslení atmosféry staré doby.

O „finskosti“ tohoto vyjádření asi nikdo nepochybuje, užívá se ovšem poměrně málo, protože v běžném jazyce by znělo poněkud nepatřičně. Také většina současných gramatik ho charakterizuje jako archaické. Nejčastěji určitě narazíte na frázi Niin on ollut ja niin on aina oleva. (Tak tomu bylo a tak tomu vždy bude.) Až by se za to chtělo doříct: amen. Ovšem je třeba dávat pozor, aby se participium ve větě nezačalo chovat jako přívlastek, pak už totiž budoucí čas netvoří: Täällä on painostava tunnelma. (Je tu tíživá atmosféra.)

On saamassa

Spojení slovesa olla a třetího infinitivu v inessivu není zdaleka tak běžné jako předchozí konstrukce. Na rozdíl od spojení on oleva si ovšem troufám vyjádřit domněnku, že použití vyjádření typu on saamassa bude v budoucnosti častější. Při výzkumu jsem na něj narážela především v novějších textech. Podle Iso suomen kielioppi se vyskytuje především v novinových titulcích (kde lze sloveso olla také vynechat). Významově se omezuje jen na blízkou budoucnost a použít se dá jen s dokonavými slovesy, která vyjadřují nějaký jednorázový děj. V opačném případě, u nedokonavých nebo frekventativních sloves, tento třetí infinitiv naopak zdůrazňuje průběhovost a neukončenost děje. Pozor, spojení olla olemassa je už lexikalizované ve významu ‚existovat‘ a s futurem nemá nic společného.

Tulee tehneeksi

Tato a následující konstrukce jsou jen okrajové záležitosti, mnohdy spíše na hranici ustálené fráze. V tomto případě jde o spojení slovesa tulla a druhého aktivního participia v translativu (koncovka -neeksi). Vyjádření tulee kuluneeksi je v současném jazyce již lexikalizované ve významu ‚uplynout‘ (o čase) a slouží zejména k referování o výročích: Tänään tulee kuluneeksi kahdeksan vuotta Paavali I:n kuolemasta. (Dnes uplyne osm let od smrti Pavla I.)

Tulee tehtyä

Spojení slovesa tulla a druhého pasivního participia v partitivu (koncovka -tua). Nebylo však předmětem mého výzkumu, a tak vám o něm nedokážu říct víc než příkladovou větu z finské beletrie: Kaikenlaista tulee nähtyä. (Tam člověk natrefí na ledacos.)

Tulee tehdyksi

Spojení slovesa tulla a druhého pasivního participia, tentokrát v translativu (koncovka -duksi). Ani u tohoto spojení ovšem nenabídnu více informací než příkladovou větu, opět z beletrie: Ja niin paljon työtä kuin tulee tehdyksi… (A té práce, co se teď pořídí…)

 

Pokud vás zajímají další způsoby, jak lze vyjádřit budoucnost (můj výčet není zdaleka vyčerpávající a zaměřuje se jen na opisná vyjádření), můžu vás odkázat například na internetovou verzi Iso suomen kielioppi: http://scripta.kotus.fi/visk/sisallys.php?p=1546

 

autor článku: Dominika Střížková