11. 10. 2016, 19:08

Což takhle dát si sámštinu 5

Dearvva! Opět se po prázdninové odmlce hlásíme s novou lekcí sámštiny. Dnes nás čeká spíš procvičování toho, co jsme se již naučili, a samozřejmě také nová slovíčka. Vrátíme se ke střídání stupňů a stupňování sloves a v nabídce jsou i výsledky cvičení z předchozí hodiny. A naučíme se nový pád a určovat čas!

Množné číslo

Začneme zlehka. Pro ty z vás, kteří už umí finsky, nebude následující informace překvapivá. Nominativ (tedy první pád) množného čísla se v sámštině tvoří přidáním koncovky -t ke slabému kmenu podstatného jména. Při procvičování tvarů tak můžeme k příkladům střídání stupňů, které jsme již zmiňovali v minulé lekci, přidat další. Zkuste vyplnit následující cvičení.

 

slovo (silný kmen) : změna hlásek              nominativ (slabý kmen)                   překlad

áhčči :                                                        ____________________                   otec

eadni : tn                                                        ____________________                   matka

áhkku : hk                                                      ____________________                   babička

baste : stt                                                        ____________________                   lžíce

čeahci : z                                                        ____________________                   voda

oabbá : pp                                                      ____________________                   sestra

luossa : s                                                        ____________________                   losos

vuodja : j                                                        ____________________                   máslo

lákca : vcc                                                      ____________________                   smetana

dorka : rkk                                                     ____________________                   kožich

jiekŋa : ŋ                                                        ____________________                   led

Mnoháze slovíček, která se objevila v tomto cvičení, již důvěrně znáte. :) Určitě jste si také všimli, že ve střídání stupňů lze spatřit určitou logiku a podobnosti. Ve skupinách konsonantů jako třeba rk a lk  se kupříkladu druhá souhláska zdvojuje a podobně.

Předmět v sámštině – akuzativ-genitiv

Pamatujete se ještě na druhou lekci, ve které jsme si řekli, že pádem objektu v sámštině je genitiv? Můžeme mu říkat i akusativ-genitiv a naučíme se, jak se tvoří. Víme už, jak vypadá u zájmen. V případě podstatných jmen jde v podstatě jen o slabý kmen slova bez koncovky. Procvičíte si tvoření genitivu od slov manná, gánda, láigu, sávdni, dorte a belko?

Hodiny a čas

Protože většina dospělých se celý život stejně chová jako malé děti, tato část potěší snad každého – dostaneme se zpět do školních let a dob učení se určování času.

Na začátku se naučíme čísla. U čísel si opět posvítíme na staré známé střídání stupňů.

číslo                střídání stupňů                      sámské slovo              poznámka

0                      ll : l                                         nolla

1                      kt : vtt                                    okta

2                      kt : vtt                                    guokte

3                      lbm : lmm                               golbma                        výslovnost: [koləpma]

4                      llj : lj                                       njeallje

5                      htt : ht                                     vihtta

6                      htt : ht                                     guhtta

7                      hč : ž                                       čieža

8                      kc : vcc                                   gávcci

9                      kc : vcc                                   ovcci

10                    hk : g                                      logi

 

Zkusili byste v rámci rozcvičky doplnit následující věty? Jejich porozumění vám určitě nebude dělat problém. :)

Mu telefonnummir lea …

Mu persovdnanummir lea …

Teď se podíváme na čísla po desítce.Tak jako v češtině máme po čísle deset opakující se koncovku -náct, tak i v sámštině se opakuje pořád stejná: -nuppelohkái. Před ní vždy stojí základní číslovka. Číslo jedenáct by teda vypadalo oktanuppelohkái, dvanáct guoktenuppelohkái a tak dále. V případě čísel osmnáct a devatenáct se koncové i základních číslovek mění na e, čili gávccenuppelohkái a ovccenuppelohkái.

Další číslovky se tvoří tak, že se k řadovým číslovkám přidává koncovka -logi, čili deset. Čísla osmdesát a devadesát jsou v silném stupni, takže vypadají následovně: kcilogi a okcilogi. Čísla mezi desítkami se tvoří jednoduchým přidáním základní číslovky, například guoktelogiokta, guoktelogiguokte, golbmaloginjeallje a tak dále.

Číslovka sto je čuohti. Ve složeninách, čili číslech nad sto, se objevuje ve slabém stupni: čuođiokta, čuođiguokte a podobně. Duhát znamená, jak už asi tušíte, tisíc. Složeniny obsahující tisíc se tvoří obyčejným přidáním jiné číslovky. A jak jsme už zmiňovali, ve složeninách je sto ve slabém stupni, takže stotisíc by vypadalo jako čuođiduhát.

A teď, když už známe čísla, směle k určování času! Je to velmi jednoduché.Stačí si pamatovat základní otázku a odpověď:

Man ollu lea diibmu? / Ollugo diibmu lea? (Kolik je hodin?)

Diibmu lea… (Je … hodin.).

Zkusili byste si tipnout, co znamená slovíčko diibmu? Doplníme ještě pár podstatných slovíček:

  • beal – půl
  • kvartta badjel – čtvrt
  • kvartta váile –třičtvrtě
  • diavvamin / fargga / farga – brzo (ve významu „Brzo bude šest“)

Slovíčko kvartta je lehce srozumitelné, že jo? Slova badjel a váile se chovají podobně jako anglické past a tonebo finské yli a vaille, čili doslovně po a do. Jak vidíte, opět se tady vyskytují jisté podobnosti s finštinou. Zkusíme si to procvičit?

 

Je půl čtvrté.                                      ______________________________________________

Brzo bude sedm.                                ______________________________________________

Je deset minut po osmé.                     ______________________________________________

Za dvacet minut bude deset.              ____________________________________________

Je čtvrt na pět.                                     _____________________________________________

Je tři čtvrtě na jednu.                         ______________________________________________

Je devět hodin.                                  ______________________________________________

Celkem jednoduché, že jo?

Dny v týdnu

Od určování času je už jenom krůček ke dnům v týdnu. Ty sámské vypadají následovně:

  • vuossárga / mánnodat – pondělí
  • maŋŋebára / disdat – úterý
  • gaskavahkku –středa
  • duorastat – čtvrtek
  • bearjadat – pátek
  • lávvardat – sobota
  • sotnabeaivi – neděle

Pokud bychom chtěli vyjádřit, co se stalo který den, použijeme pádu, který už známe – genitivu, ve kterém jsou slova, jak už víme, ve slabém stupni. Tvary dnů v týdnu by tedy byly vuossárgga / mánnodaga, maŋŋebárga / disdaga, gaskavahku, duorasdaga, bearjadaga, lávvardaga a sotnabeaivve. Opět vidíme podobnosti nejenom s finštinou, ale i se skandinávskými jazyky.

Další pád – essiv

Pokud nebereme v úvahu dny v týdnu, pádem na určování času je v sámštině essiv. To znamená, že je v podstatě jedno, jaká předložka se používá v češtině, v sámštině bude ve frázích jako v létě, v čase něčeho, o víkendu a podobně vždy essiv. Pokud umíte finsky, bude pro vás prospěšná i informace, že v sámštině přebírá essiv i funkci finského translativu, to znamená, že vyjadřuje i změnu nebo krátkodobost, předběžnost.

Essiv se tvoří přidáním koncovky -n k silnému kmeni. Zkusíte si ho vytvořit od slov, která jsme již měli v odstavci o genitivu?

Cvičení a výsledky

Jak jsem slíbila, nabízím i správné tvary sloves v jednotném čísle z cvičení z minulého článku.

.                         dadjat             diehtit                         dahkat                        ássat                borrat

mun                 dajan               dieđan                       dahkkan                    ásan                 boran

don                 dajat                dieđat                         dahkkat                      ásat                 borat

son                  dadjá               diehtá                          dahká*                      ássá                 borrá

* Poznámka: Určitě jste si všimli, že dosud se ze skupin dvou hlásek v silném stupni stávaly ve slabém stupni skupiny hlásek tří, například rt (silný stupe) -› rtt (slabý stupeň). V případě skupiny hlásek začínajících na h postupuje střídání stupňů opačně, to znamená, že hkk se objeví ve slabém a hk  v silném stupni.

Zkusíte vyčasovat i následující slovesa: váldit (vzít; ldd), áigut (zamýšlet, chtít; igg),gilljut (křičet; lj) a vázzit (chodit, přecházet se; cc)? :) V závorkách za středníkem uvádím i střídání stupňů, ke kterému v jednotlivých slovesech dochází.

Věděli jste, že…?

… ve Finsku je možné vzdělávat se ve třech sámských jazycích, kterými se na území mluví, čili v inarijské, ve skoltské a v severní sámštině? Ne vždy to však bylo možné. Až do druhé poloviny sedmdesátých let minulého století byly i děti, jejichžmateřským jazykem byla sámština, vzdělávány ve finštině, a často byly i nuceny mluvit pouze finsky. Průkopnickými městy byly Utsjoki a Inari.

Nyní je možné studovat sámštinu na základních školách (od prvního do šestého ročníku) a na středních školách v oblastech, kde žije sámská menšina, a také na třech univerzitách: v Helsinkách, v Oulu a v Rovaniemi.

autor článku: Ivona Mendelová