27. 10. 2016, 16:56

Ždibet finské frazeologie

Bývají Finové také v sedmém nebi? Tahají se za nos? A co znamená, když někdo hodí lžíci do kouta?

Ač může být vaše slovní zásoba široká, u těchto výrazů vám stěží pomůže, že chápete jejich jednotlivé složky. Idiomy, ustálené fráze a různá přísloví je většinou třeba si zapamatovat jako nová slovíčka. Na druhou stranu některé výrazy mohou znít uším cizince překvapivě a srandovně, což činí z učení této části jazyka vlastně docela zajímavé osvěžení.

Některé výrazy se shodují i v mnohých dalších jazycích a některé jsou poněkud více speciální.

Co má naše a finská frazeologie shodného?

Ano, Finové se rovněž tahají za nos, pokud se snaží namluvit druhému něco, co má od pravdy trochu dál. Tahat za nos zní ve finštině vetää nenästä. Hän vetää meitä nenästä . On nás tahá za nos.

Podobně je to i s tím sedmým nebem. Olla seitsemännessä taivaassa. Být v sedmém nebi.

A také s lesem. Niin metsä vastaa kuin sinne huudetaan! Tak zní naše poučné: „Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.“

Kde už se trochu rozcházíme? Třeba u škádlení a koní. Finské rčení „Rakkaudesta se hevonenkin potkii“, doslova něco jako „Z lásky kope i ten kůň.“ by se dalo přeložit naším „Co se škádlívá, to se rádo mívá.“

No a kde by byl Čech úplně ztracený? Asi to budou ty záhadné hody lžícemi. Fráze heittää lusikka nurkkaan je něco podobného jako naše klepání bačkorama. V dávných dobách, kdy se všechno jedlo buď rukou, nebo dřevěnou lžící, byly tyto lžíce docela důležitá a osobní věc. Každý měl jednu svoji, kterou u sebe nosil například i během cestování. A když pak člověk umřel, jeho lžíce už jednoduše nebyla potřeba. Takovéto sdělení úmrtí se však nehodí pro každou situaci. Hledáte-li něco více korektního a formálního, rozhodně sedí lépe výraz poistua joukosta neboli vystoupit z davu.

Abychom článek nekončili tématem smrti, dáme si na konec jeden srandovní, avšak zrádný idiom. Nebo vlastně rovnou dva, kde můžete vynecháním jednoho slovíčka docela radikálně změnit význam: Řeknete-li o někom, že má pullat hyvin uunissa, tedy buchty dobře v troubě, oznámíte tak ostatním, že dotyčnému se velmi daří. Řeknete-li ovšem o někom pouze, že má pulla uunissa, tedy buchtu v troubě, dotyčné osobě se možná také velmi daří, ale mimo to je ještě těhotná. Tak pozor, ať lingvistickou chybou neroznášíte informace o neexistujících dětech

Hodně zdaru s užíváním těchto výrazů v praxi. Ale nezapomínejte ani na poučné: Puhuminen on hopeaa, vaikeneminen on kultaa. Mluviti stříbro, mlčeti zlato. :)

Autor článku: Zuzana Vorlíková