14. 11. 2016, 21:58

Montérky nenosí jen putkimies…

… ale ve Finsku neodmyslitelně patří také ke studentům. Říkáte si, na co jsou studentům ve Finsku montérky? Čtěte dál!

haalarit

Montérky neboli haalari jsou důležitou součástí finské kultury. U nás bohužel nic podobného nemáme. A o dost přicházíme. Montérky mají pro své využití praktické i ideologické důvody. Obvykle jsou vyrobeny z odolné látky a jakožto vrchní vrstva chrání oděv, který je pod nimi, například společenské šaty. Tuto funkci oceníte zejména v okamžiku, kdy se musíte někam vydat za nepříznivého počasí. Dívkám navíc mohou usnadnit těžkou volbu při řešení věčného problému: co na sebe? Chystáte se na párty? Montérky jsou jasnou volbou!

V montérkách vás skvrny přestanou trápit. Vůbec totiž nevadí, když se montérky ušpiní. Právě naopak – každý flek je v podstatě památkou na nejrůznější zážitky. Někteří skvrny na montérkách považují dokonce za ozdoby! Zapomeňte na Vanish, haalari se prát nesmí! Tak aspoň zní pravidlo. Jedna Finka mi ovšem přiznala, že své montérky přece jen jednou vyprala, protože už opravdu silně zapáchaly. Přesto proces praní aspoň pojala originálně a místo pračky jí posloužila jedna z městských kašen. Úplné dobrodružství!

Když už jsem demonstrovala praktické využití montérek, pojďme se podívat také na to, jaké se s tímto kusem oděvu pojí ideje. Zní to možná trochu vznešeně. Halaari jsou jakýmsi odznakem, který jasně určuje, na jakou univerzitu a jaký obor patříte. Každá fakulta ve Finsku má totiž svou specifickou kombinaci barev, a tak na základě barevného ladění haalari můžete jednoznačně určit, na jakou školu daný student patří. Díky montérkám jste součástí skupiny, kolektivu kolegů, kteří dělají věci společně. Navíc jsou montérky svým způsobem školní uniformou. A stejné odění u všech studentů zas pomáhá vytvářet pocit rovnosti tím, že skrývá sociální rozdíly mezi studenty, jež by jinak byly patrné z odlišného způsobu oblékání. Rovnost a sounáležitost, to jsou nejvyšší ideje haalari.

Jak už bylo řečeno, každá fakulta má svou specifickou kombinaci barev. Nabízí se hned otázka, jaké barvy to tedy jsou? Nejčastější barvou, kterou na montérkách uvidíte, je černá, těsně následovaná červenou a zelenou. Obvyklé jsou také žlutá, fialová a bílá. Narazit můžete i na modrou a oranžovou, ale tyrkysová, šedá a růžová už jsou poměrně vzácné. Zřejmě nejméně obvyklou barvou je hnědá, tu nosí pouze na dvou oborech: výzkum kultury na univerzitě v Oulu a přírodní zdroje v Jyväskylä. Typickou barvou studentů finštiny (budoucích učitelů rodného jazyka) je samozřejmě modrá – národní barva. Zelenou pak zcela v souladu s očekáváním často nosí studenti lesnictví nebo například biologie.

Ještě jsem zapomněla zmínit jednu důležitou věc, která se s montérkami pojí: nažehlovačky (popřípadě nášivky, odznaky a další doplňky). Ty se totiž sbírají na různých studentských akcích, oslavách apod. Někteří studenti si je pořizují i na svých zahraničních cestách jako suvenýry. Nažehlovačky nebo odznaky si také můžete snadno měnit s jinými studenty a mohou být i dobrým dárkem pro spolužáky. Na montérky si ale můžete přidělat prakticky cokoli – kromě nažehlovaček a odznaků můžete sbírat i placky nebo nejrůznější přívěsky. Slyšela jsem dokonce o montérkách, na které si někdo přidělal otvírák na láhve – velmi užitečná věcička!

Kromě drobných ozdob si můžete s kamarády měnit i přímo části oděvu, obvykle rukáv nebo nohavici. (Finští studenti zřejmě umějí dobře šít.) Rukávy si mezi sebou vyměňují přátelé, zatímco nohavici byste si měli vyměnit se svou drahou polovičkou. Nevím ale, jak se postupuje v případě, kdy si někdo chce vyměnit rukáv hned se třemi kamarády. Nebo co se stane ve chvíli, kde se rozejdete s člověkem, se kterým jste si vyměnili nohavici. Vrací se? Tady je ještě široký prostor pro další výzkum, takže neváhejte, a máte-li známé ve Finsku, zkuste se zeptat na jejich názor.

Osobně se mi nápad s montérkami dost líbí. Zdá se mi, že je to takový zvláštní deník, který zaznamenává příběh vašeho studia na vysoké škole. Určitě je to užitečné hlavně pro lidi, kteří své vzpomínky pravidelně nezaznamenávají do tradičního papírového deníku. Na druhou stranu musím uznat, že montérkový deník je určitě intenzivnější, protože ho můžete vnímat vícero smysly: můžete si ho prohlížet, můžete se ho dotknout a ano, můžete ho i zdálky neomylně poznat na základě pachové stopy. Myslím, že by bylo skvělé, kdybychom měli podobný zvyk také u nás v Česku. A trochu mě mrzí, že zahraniční studenti, kteří na Erasmus vyrazí právě do Finska, své vlastní montérky bohužel nedostanou…

Autor článku: Dominika Střížková

Foto: laurea.fi