5. 03. 2018, 18:51

Timo Parvela – Ella ve škole

Že se českého překladu dostalo další finské knížce, tentokrát z oblasti literatury pro děti, jsem se dozvěděla před časem z pochvalného novinového článku, a tak když jsem dostala příležitost si knížku sama přečíst a ještě na ni napsat recenzi, souhlasila jsem bez váhání.

Na úvod si dovolím trochu teorie, kdo Timo Parvela a Ella vlastně jsou.

SONY DSC

Série dětských knížek o Elle vychází ve Finsku od 90. let a počtem knih se blíží ke třiceti, ale to zdaleka není vše, co má Timo Parvela na svém spisovatelském kontě. Kromě Elly stvořil i několik dalších dětských hrdinů, kteří mají rovněž své celé série, byť už ne v takovém rozsahu. Sám Parvela byl před odchodem na spisovatelskou dráhu pedagogem a vyučoval mimo jiné na prvním stupni základní školy.  Proto není divu, že do tohoto prostředí čtenáře zavádí i prostřednictvím vyprávění o Elle.

Knížka působí na první pohled velmi sympaticky – pevná vazba svěžích barev a ilustrace Magdy Veverkové Hrnčířové, které knížku zdobí i na každé straně uvnitř, napovídají, že to bude dobrý společník. Milost a sympatičnost je asi to hlavní, na co knížka sází.

Už na prvních stránkách čtenáře zaujme počet vtipů – poměrně minimalistických a nasázených v textu všude, kde to jen jde. Timo Parvela chrlí vtipy stejně produktivně jako knížky samotné. U pár z nich je dokonce skrytý podtext, nad kterým se pobaví spíš předčítající dospělý než dítě, což ovšem není ke škodě. S ubíhajícími stránkami jsem touto nahuštěnou vtipností však začínala být poněkud unavená a raději bych ocenila nějakou hlubší myšlenkou, klasické „mravní ponaučení“, což mi však knížka k mému zklamání nenabídla. Není to dílo, ve kterém byste hledali nějakou inspirativní filozofii, ale jako odlehčující čtení pro pobavení vás nezklame. Knížka je složena z několika menších příběhů (V jednom z nich se třída například bojí, že je pan učitel vydírán a snaží se mu pomoci, což se ovšem ke konci ukáže jako dosti kontraproduktivní.), jež krásně ukazují, že vylomeniny, které děti mnohdy tropí, vlastně nejsou myšleny nijak zle, ale zakládají se jen na jejich fantazijním vnímání světa. Učitel Elly má pro toho naštěstí pochopení a situace, do kterých ho jeho třída mnohdy přivede, bere s obdivuhodnou trpělivostí. A možná, že tahle jeho trpělivost je nakonec i tím poselstvím.

Ella ve škole vydalo nakladatelství Portál v roce 2017 v překladu Alžběty Štollové a skládá se ze tří původních finských dílů.

            „Támhle z toho okna od nás ze třídy bychom dosáhli na větev a mohli bychom jí zatřást,“ řekla jsem. Ostatní se taky otočili, aby se na větev podívali, a zjistili, že to je pravda. Naše třída byla ve třetím patře a větev, na které uvízlo Pateho vysvědčení, rostla právě v téže výšce a skoro hned u okna.

            Zrovna v tu chvíli jsme spatřili Samppu, jak nám mává z okna třídy. Samozřejmě jsme mu zamávali nazpátek. Pak Samppa začal skákat a my jsme skákali taky. Už nás ta hra pomalu nudila, když vtom Samppa zničehonic zmizel.

            „Co tam uvnitř Samppa dělá?“ divila jsem se.

            „Třeba zůstal po škole,“ navrhl Pate.

           Všem nám připadalo divné, že by měl Samppa strávit celé léto po škole. Měl být opatrnější, když ukazoval, jak se hází kladivem, nebo měl alespoň nechat na pokoji učitelův fotoaparát. Rozhodli jsme se, že jednou týdně přijdeme Samppovi zamávat. Určitě mu to udělá radost.“

Zuzana Vorlíková