24. 05. 2018, 19:31

34. ročník mezinárodní konference IFUSCO

Vítejte ve světě ugrofinistů! Ve světě lidí, kteří mluví zcela nesrozumitelnými podivnými jazyky a kteří se zabývají pro většinu Evropanů zcela neznámými a velmi exotickými kulturami a literaturami. Svět ugrofinistů můžete poznat například na mezinárodní konferenci IFUSCO (International Finno-Ugric Students‘ Conference), která se pravidelně koná na univerzitách, kde je možné studovat alespoň jeden z těchto tajemných a zvláštních jazyků.

Číst více…


1. 04. 2018, 19:19

Odkud k nám přišly světové strany?

Zamýšleli jste se někdy nad tím, odkud se vzaly názvy světových stran? Pokud jde o východ a západ, není třeba nad tím dlouho bádat – na jedné straně slunce vychází, na druhé zapadá. Jednoduché a jasné. Ale co sever nebo jih? Tato slova mají svůj původ poněkud nejasný a nejistý. Zřejmě obě vycházejí z praslovanštiny a původně označovala vítr přicházející z dané strany (tedy jižní nebo severní). Jak na ně ale přišli Praslované, to už se mi vypátrat nepodařilo. Tohle je ovšem stránka věnovaná Finsku a finštině, a tak je jasné, že český sever a jih ponecháme stranou a raději se podíváme na to, jak své světové strany pojmenovali Finové.

sterntaucher-gavia-stellata-77c6e229-a56f-457a-86a2-998f449f1d83

Číst více…


3. 07. 2017, 19:09

Johanna Kurkela – Kuolevainen (Smrtelník)

Pokud alespoň trochu holdujete popu s příměsí zasněnosti a příjemné nálady, neměla by vaší pozornosti uniknout zpěvačka Johanna Kurkela, která kromě toho, že je manželkou Tuomase Holopainena z Nightwish, je také již osvědčenou stálicí finské hudební scény. Dobře si ji zapamatujete podle jejího specifického jemného hlasu, který podle mého nelze nemít rád. Mně osobně se na zpěvaččině tvorbě kromě jejího příjemného hlasu a vystupování líbí také texty jejích písniček. Většina z nich obsahuje nějakou hlubší vrstvu než klasické popové texty o šťastných a nešťastných láskách. Kurkela často zpívá o takovém tom obecném hledání životního štěstí a nejistotě, pochybnostech, lidské zranitelnosti, ale i o víře ve vše dobré, které s oním hledáním kráčí ruku v ruce. Písnička Kuolevainen, ke které najdete pod perexem překlad i finský text, je nejznámější z posledního alba nazvaného Ingrid, jenž vyšlo v roce 2015.

Číst více…


27. 10. 2016, 16:56

Ždibet finské frazeologie

Bývají Finové také v sedmém nebi? Tahají se za nos? A co znamená, když někdo hodí lžíci do kouta?

Ač může být vaše slovní zásoba široká, u těchto výrazů vám stěží pomůže, že chápete jejich jednotlivé složky. Idiomy, ustálené fráze a různá přísloví je většinou třeba si zapamatovat jako nová slovíčka. Na druhou stranu některé výrazy mohou znít uším cizince překvapivě a srandovně, což činí z učení této části jazyka vlastně docela zajímavé osvěžení.

Některé výrazy se shodují i v mnohých dalších jazycích a některé jsou poněkud více speciální.

Co má naše a finská frazeologie shodného?

Číst více…


11. 10. 2016, 19:08

Což takhle dát si sámštinu 5

Dearvva! Opět se po prázdninové odmlce hlásíme s novou lekcí sámštiny. Dnes nás čeká spíš procvičování toho, co jsme se již naučili, a samozřejmě také nová slovíčka. Vrátíme se ke střídání stupňů a stupňování sloves a v nabídce jsou i výsledky cvičení z předchozí hodiny. A naučíme se nový pád a určovat čas!

Číst více…


4. 07. 2016, 13:45

Futurum ve finštině

Finština nemá budoucnost. Dost možná jedna z prvních vět, kterou o tomto jazyce uslyšíte. Pokud tomu budete rozumět v přeneseném významu, jde o holý nesmysl, finština totiž byla, je a bude! Pokud jde o doslovný význam, tady už se prohlášení blíží k pravdě. Finština opravdu nemá pro vyjádření budoucnosti takové možnosti jako další evropské jazyky. To ovšem neznamená, že budoucnost vyjádřit nemůže a že mluvčí je odkázán jen na přítomný čas. Existují ovšem případy, kdy ani prostý prézens nestačí. Nebo věty, v nichž by použití přítomného času mohlo výrazně změnit zabarvení výpovědi. Z toho důvodu je dobré znát i další možnosti a alternativy pro vyjádření budoucího času, které se vám nyní pokusím stručně představit.

Číst více…


20. 04. 2016, 21:07

Což takhle dát si sámštinu 4

Buorre beaivi! Po delší pauze se k vám opět vracíme s další hodinou sámštiny. Pamatujete si ještě vůbec něco? Jestli ne, pojďme to napravit! A jestli ano, pojďte se dovědět zase něco víc!

Střídání stupňů

Tak tedy začínáme, a hned zostra. K pochopení ohýbání slov je totiž absolutně nezbytné znát jednu sámskou specialitu – střídání stupňů. Číst více…


2. 02. 2016, 11:09

Finština a J. R. R. Tolkien

Anglického spisovatele Johna Ronalda Reuela Tolkiena (1892-1973) znají všichni především jako autora děl Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky nebo Pán prstenů. Tento velikán fantasy literatury, o kterém lze s trochou nadsázky říci, že zmíněný žánr založil a definoval, se ale významně prosadil také jako filolog, což se pochopitelně výrazně promítlo do jeho díla.

Jedním z jazyků, které ho velmi ovlivnily, byla finština. Chcete se dozvědět, jak finštinu objevil a jaký k ní měl vztah? Čtěte dále.

Číst více…


3. 01. 2016, 19:58

Finské číslovky – co jste (možná) ještě nevěděli

Yksi, kaksi, kolme… Takové počítání je jednou z prvních věcí, které se student finštiny naučí. Jeho povědomí o číslovkách se mnohdy pak omezuje právě jen na znalost jejich základních tvarů, což ale nemůže postačovat ve finštině, která disponuje takovými záležitostmi jako je studenty milovaný partitiv (a k tomu jen tak mimochodem ještě dalších 13 pádů). Pojďme se tedy na finské číslovky podívat trochu podrobněji.

Číst více…


14. 12. 2015, 19:40

Apulanta – Valot pimeyksien reunoilla

Pro kapelu Apulanta je typický tvrdší zvuk, chytlavé refrény a pravidelné obsazování předních příček finských hitparád. Kapela byla založena v roce 1991 ve městě Heinola a do současnosti stihla vydat již třináct studiových alb. Poslední z nich nese název Kunnes siitä tuli totta a vyšlo v říjnu letošního roku. Největšímu zájmu se z tohoto alba zatím dostalo skladbě Valot pimeyksien reunoilla, ke které vám na následujících řádcích přinášíme překlad.

Číst více…