12. 11. 2017, 20:16

Saara Aalto: Má finská zpěvačka šanci prorazit na mezinárodním poli?

Pěvecká kariéra Saary Aalto trvá již dlouho, během posledního roku však její sláva prudce vzrostla, a to nejen ve Finsku. Pozornost upoutala především účastí v loňském ročníku britského X Factoru, kde skončila na druhém místě. Podaří se jí na nedávné úspěchy navázat?

Saara_Aalto_Big-e1460040310566

Číst více…


4. 08. 2017, 16:57

Je „typicky finské“ vlastně „typicky protestantské“?

Tento rok slavíme hned dvě velká výročí – 100 let finské nezávislosti a také 500 let od Lutherova slavného vyvěšení tezí na dveře kostela ve východoněmeckém Wittenbergu. Přátelé, kteří jsou ve Finsku, mě zásobují těmi nejbizarnějšími fotkami výrobků s motivem Suomi100 a vtipkují, že „na protest“ budou po Finsku chodit s plackami s nápisem Luhter500. Takže není divu, že jsem podvědomě začala mezi těmito tématy hledat souvislosti.

Navíc jsem s naším finským lektorem, který je nevěřící, strávila asi hodinu v katolickém kostele a vysvětlovala mu všechno o zpovědi a kultu Panny Marie. To mě donutilo přemýšlet nad tím, do jaké míry mohla jiná víra – protestantská – ovlivnit Finsko, jeho kulturu a mentalitu tamějších lidí. S touto otázkou jsem se na něj proto obrátila a chtěla jsem po něm pohled člověka, který svoje okolí zkoumá, protože vím, že mezi takové lidé patří. I když je namístě přiznat, že toto téma je poněkud obsáhlé, pokusím se v následujících odstavcích nastínit několik hypotéz, proč jsou Finové v důsledku svého protestanství takoví, jací jsou.

Číst více…


3. 07. 2017, 19:09

Johanna Kurkela – Kuolevainen (Smrtelník)

Pokud alespoň trochu holdujete popu s příměsí zasněnosti a příjemné nálady, neměla by vaší pozornosti uniknout zpěvačka Johanna Kurkela, která kromě toho, že je manželkou Tuomase Holopainena z Nightwish, je také již osvědčenou stálicí finské hudební scény. Dobře si ji zapamatujete podle jejího specifického jemného hlasu, který podle mého nelze nemít rád. Mně osobně se na zpěvaččině tvorbě kromě jejího příjemného hlasu a vystupování líbí také texty jejích písniček. Většina z nich obsahuje nějakou hlubší vrstvu než klasické popové texty o šťastných a nešťastných láskách. Kurkela často zpívá o takovém tom obecném hledání životního štěstí a nejistotě, pochybnostech, lidské zranitelnosti, ale i o víře ve vše dobré, které s oním hledáním kráčí ruku v ruce. Písnička Kuolevainen, ke které najdete pod perexem překlad i finský text, je nejznámější z posledního alba nazvaného Ingrid, jenž vyšlo v roce 2015.

Číst více…


23. 03. 2017, 9:36

Puukko

Řekne-li se Finsko, lidem se asi nejčastěji vybaví sauna, sobi a nekonečné lesy. Milovníci něčeho ostřejšího si asi vzpomenou na dnes již proslulý finský metal. Možná se najde i pár jedinců, kteří ostrost berou velmi vážně. Těm se pak před očima objeví nenápadný, robustní nožík se střenkou z březového dřeva neboli puukko. Tento nůž je součástí kulturního dědictví Finska. Dříve patřil k základní výbavě každého dospělého Fina, v devatenáctém století sloužil finským banditům místo koltů, za druhé světové války se houpal na opascích finských vojáků a dnes jeho četná provedení zdobí sbírky nožířských nadšenců.

17495519_1244695935647898_1689580550_n

Číst více…


21. 01. 2017, 14:01

Tanec ve Finsku ve 2. polovině 20. století

Tanec prošel ve 20. století (zejména v jeho druhé polovině) obrovskou změnou. Objevila se celá řada nových tanečních stylů: např. moderní a jazzový tanec, různé standardní tance (waltz, slowfoxtrot, quickstep), rock and roll, street dance a mnoho dalších. Lidé se ale znovu začínají zajímat také o tradiční lidové tance.

Ve Finsku se v této době tanec rozšířil mezi všechny sociální i věkové vrstvy. A zatímco dříve se tančilo pouze na svatbách a různých slavnostech, ve 20. století začal tanec sloužit výhradně jako volnočasová aktivita sloužící pro udržení fyzické kondice a pro radost z pohybu. Každoročně jsou také pořádány nejrůznější taneční festivaly a soutěže.

Číst více…


25. 12. 2016, 11:49

Finské Vánoce

Atmosféra Vánoc neboli joulu (pozor, psáno malým písmenkem) se ve finském vzduchu vznáší už o něco dříve než u nás. Na svědomí to má mimo jiné také severské počasí a tma. Lidé si zkrátka potřebují nějak zpříjemnit temné dny a to jde nejlépe světýlky a domácí pohodnou.

10805764_10202120748219318_2323740170039221618_n

 

Číst více…


14. 11. 2016, 21:58

Montérky nenosí jen putkimies…

… ale ve Finsku neodmyslitelně patří také ke studentům. Říkáte si, na co jsou studentům ve Finsku montérky? Čtěte dál!

haalarit

Číst více…


22. 06. 2016, 12:31

Sochy v Helsinkách

Až se budete procházek Helsinkami, určitě na některé z nich narazíte.

Památník Jeana Sibelia

Jeden ze symbolů města přezdívaný také „nehrající varhany“. Abstraktně pojatou sochu představující píšťaly varhan vytvořila výtvarnice Eila Hiltunen k poctě hudebního skladatele Jeana Sibelia, poté co město vypsalo soutěž na skladatelovu počest. Socha byla zhotovena v roce 1967. Údajně přílišná abstraktnost díla vyvolala mezi veřejností diskuze, na základě kterých byla k monumentu přidána ještě skladatelova bysta umístěná na skále pár metrů od varhan. Památník je situován v Sibeliově parku, jen kousek od břehu moře. Bohužel je také častým cílem turistů a najít ho během sezóny v „neobleženém“ stavu je poměrně vzácné.

1f451aacee_93159615_o2

Číst více…


20. 04. 2016, 21:07

Což takhle dát si sámštinu 4

Buorre beaivi! Po delší pauze se k vám opět vracíme s další hodinou sámštiny. Pamatujete si ještě vůbec něco? Jestli ne, pojďme to napravit! A jestli ano, pojďte se dovědět zase něco víc!

Střídání stupňů

Tak tedy začínáme, a hned zostra. K pochopení ohýbání slov je totiž absolutně nezbytné znát jednu sámskou specialitu – střídání stupňů. Číst více…


8. 02. 2016, 16:14

Což takhle dát si sámštinu 3

Vítejte zpět u další lekce! Předpokládám, že složitá osobní zájmena a jejich tvary v druhém pádu nejednomu pořádně popletly hlavu, takže… si ji pojďme poplést ještě víc. 😉

Další základní fráze

Já vím, je to zatím pořád o frázích, ale věřte mi, když vám řeknu, že začít hned u třetí lekce se skloňováním nebo časováním sloves není úplně nejlepší nápad. Samozřejmě, že fráze jsou užitečné, zejména pokud chceme být slušní. Tady je několik poněkud krátkých a hodících se v mnoha běžných situacích:

  • Giitu. – Děkuji.
  • Giitos eatnat! / Eatnat giitu!/ Ollu / olu giitu! – Moc děkuji!
  • Leage buorre! / Leahkki (duál) / Leahkket buorit! – Prosím.
  • Bohtos buorrin. / Gal das. – Prosím. (když vám někdo poděkuje za jídlo)
  • Juo – Ano
  • Ii – Ne
  • Buorre – Dobře.
  • Dieđusge – Samozřejmě.
  • Ii mihkkige – Nic
  • Ándagassii. / Ánun ándagassii. – Promiňte. / Prosím o prominutí.
  • Ándagssii go maŋgodan. – Promiňte, že jdu pozdě.
  • Ii das mihkkige. – To nevadí. / Nic se nestalo.
  • Bures boahtin! – Vítejte!
  • In dieđe. – Nevím.

Všichni studenti vědí, jak užitečná je právě poslední fráze! 😉

Číst více…