30. 03. 2017, 18:17

Setkáni s uchazeči o studium

Pro ty, kteří se hlásí na finská studia, FinoFiilit připravují informační setkání. Bude se konat 5. 4. od 18:30 v hlavní budově FF UK, místnost P420. Setkání povedou současní prváci, kteří mají přijímačky ještě čerstvě v paměti. Cílem má být projít si základní okruhu, ze kterých se přijímací test skládá, podívat se na povinnou četbu a typy otázek. Účast je zdarma. V případě zájmu se nám z důvodu omezené kapacity místnosti ozvěte na e-mail finofiilit@gmail.com.


10. 05. 2015, 19:40

Členství

Členem spolku se může stát jakákoli osoba starší 15 let, stačí jenom vyplnit přihlášku a zaplatit roční členský poplatek (pro rok 2015 je to 50 Kč). Přihlášky i spolková pokladna jsou k dispozici na všech našich akcích, takže nic není třeba zařizovat dopředu.

Členové mají právo účastnit se všech akcí spolku a být o veškeré jeho činnosti pravidelně informováni. Mají také právo účastnit se hlasování během Valné hromady a tímto způsobem ovlivňovat fungování spolku. Členové starší 18 let mohou volit nebo být voleni do Výboru spolku. Členství ve spolku na sebe váže povinnost dodržovat stanovy spolku a hájit jeho zájmy. Každý rok je nutné zaplatit členský příspěvek, v opačném případě může členství zaniknout. Člen má právo ze spolku kdykoli odstoupit, musí to však Výboru oznámit písemně s uvedením data ukončení členství. Další podrobnosti najdete v příslušném oddílu v našich stanovách.

Členství ve spolku je primárně myšleno pro ty z vás, kdo se chcete účastnit našich setkání, která jsou většinou cílena na rozvoj znalostí finštiny. Alespoň základní znalost tohoto jazyka je tedy nepsanou podmínkou. Členem se samozřejmě můžete stát, i pokud finsky neumíte, ale je vhodné zvážit, zda vám v takovém případě členství něco přinese.


6. 05. 2015, 21:02

Stanovy spolku

Stanovy spolku Číst více…


6. 05. 2015, 20:56

Konverzační setkání

Konverzační setkání jsou jedním z nejlepších způsobů, jak si studenti mohou své jazykové dovednosti vyzkoušet v praxi. V průběhu akademického roku se scházíme každý druhý týden v jedné z pražských kaváren. Setkání se účastní také rodilí mluvčí finštiny (náš finský lektor a finští studenti studující v Praze v rámci programu Erasmus), proto je podmínkou účasti alespoň minimální znalost finštiny, aby byl nový účastník schopen zapojit se do rozhovoru. Další podmínkou účasti je členství v našem spolku, které lze zařídit na místě během kteréhokoli z našich setkání. Zbytek už je jen na vás. (Účast na jednom setkání nepodmiňuje účast na dalším, přijďte, kdy se vám to hodí!)


6. 05. 2015, 19:11

MARIA PEURA – Na okraji světla (Valon reunalla)

Chamtivá řeka. Za jarního tání vždycky někoho spolkla. Jednoho roku si vzala školačku i s kolem a školní brašnou. Dalšího roku stáhla dva malé kluky, dvojčata. Ale nejvíc se mluvilo o jaru, kdy se řeka naplno rozběsnila a smetla domov důchodců. Celá vesnice tehdy pomáhala zachraňovat stařečky z ledových ker. A těla těch, které řeka stihla pohltit do svého černého chřtánu, lidé vytahovali z řečiště ještě na podzim. Chamtivá řeka. Nechtěla svou kořist vydat. Občas vyhodila tělo na vzdálený břeh, kde je nikdo nedokázal najít. Možná ji těšilo, když mohla překvapit osamělého rybáře tlejícím lidským úlovkem.
Já jsem se do jejích nástrah nenechala polapit. Věděla jsem, jak řeka smýšlí a kdy se ledy začínají hýbat. I ve spánku jsem slyšela, jak se s třeskotem otevírá první velká prasklina, a uměla jsem volit správné trasy. Nespadla jsem do díry smrti, třebaže řeka čekala, třebaže si mě označila polibky a čekala, že se podvolím a vyslyším její volání.
Volala mě. Milovala mě. Proto jsem se jí odvážila vzepřít.
Ti, které nevolala, slepě a zoufale skákali smrti vstříc, čekali, že v poslední chvíli jim někdo podá teplou ruku. Hřbitov byl plný sebevrahů. Mezi nimi i můj děda a strejda Erno….

Kniha Na okraji světla od finské spisovatelky Marii Peury je syrovým vyprávěním o dospívání v zapadlých laponských končinách. Časové rozmezí zhruba dvou let líčí zprvu dvanáctiletá Kristina, která žije na vesnici a volný čas tráví se svým klukem Karim a kamarádkou Pirtou. Touží poznat větší svět, než jsou jen jejich zapomenuté lesy a močály, záletní otcové, zoufalé matky a blázniví strýcové. Odtržení od zbytku světa, které s sebou nese život v těchto končinách, si tak kompenzují alkoholem, sexem, čicháním ředidla a častým zahráváním si se životem. Touží po tom, že jednou, tak jako mnozí, nastoupí do vlaku a začnou někde jinde lepší život.

Číst více…